>
modrásek
(The shelf of lyrics)
Polička plná básní a občas i poezie
 pegas
Abecedně básně       |       Abecedně autoři      
ING. J. SOLAR

PŮJDE TO!
Breviář šťastného člověka


Našim mužům od sedmi do sta
k jubileu republiky.


Kdo chce získat hříšníky -
musí kázat krátká kázání.
J. H. Lorimer: Od piky




Hesla jsou křídla a štít jsou a meč.
Hesla jsou prapory, vedou nás v seč.
Hesla jsou jiskry, sil bohatý klín.
Z hesel, jež zapálí, rodí se
                                    ČIN.




                                    MOTO:

Únavou padáš a proklínáš svět,
na čele chmury a v duši máš jed,
udřený, uštvaný - před chrty laň -
tady Ti kamarád podává dlaň.

Tady máš neděli v šedivý den,
tady Ti slunce zlý zaplaší sen,
tady je studánka, nahni se, pij,
otevři srdce a směj se a

                                    ŽIJ!




Tam svět se hne, kam se síla napře.
Dr. Miroslav Tyrš

Bude-li každý z nás z křemene,
je celý národ z kvádrů.
Jan Neruda: Písně kosmické

Byli jsme a budem.
Nápis nad oponou loutkového divadla
Matěje Kopeckého

Nepřátel se nelekejte, na množství nehleďte.
Chorál „Kdož jste boží bojovnici"

Nedali jsme se a nedáme se nikomu a nikdy!
T. G. Masaryk: Světová revoluce



Dlouhý úvod ke krátkým řádkům

              ... a dokud slunce s nebe neservali,
              my na bojišti prvním jara vanem
              jak podupaná tráva znovu vstanem.
                            J. V. Sládek: České znělky


MY ČECHOSLOVÁCI,
jsme lidem budoucnosti. Máme srdce. Máme mnoho citu a lásky, máme porozumění pro druhé, máme tedy předpoklady pro spolupráci, která staví mosty mezi lidmi, mezi národy, mezi státy. A máme také hlavu. Tvrdou lebku, touhu po činech. Máme houževnatost a energii, střízlivost a smysl pro skutečnost.

    Naše národní povaha je šťastná, ideální směs "srdce" a "hlavy".

    Jenže si to dosud neuvědomujeme, jenže se nám někdy hlava se srdcem pere.

    Jsme hloubalové, písmáci, filosofové. Jsme básníci a muzikanti. To je jedna stránka života, stránka ducha a srdce. Bez ní by byl život chudý, prázdný, pustý. Ale tato stránka nesmí převládat.

    Příklad nejlíp poví, co myslím:
Když perský král Xerxes táhl proti Řekům Malou Asií, uviděl uprostřed veliké, širé náhorní pláně obrovský dub.

    Nadšen jeho krásou zastavil se a rozkázal zastaviti pochod celé své armády na celý dlouhý den. Pro rozložitou, bohatýrskou krásu stromu. Snílkové, estéti ho za to pochválí. Chlapi řeknou: ztratil den svůj, den celé armády, daroval Řekům na válečnou obranu celý den.

    Týž král Xerxes řekl své družině, nadšeně se dívající na pochod pyšné perské armády, filosoficky a skepticky: „Co z nich bude za sto let?"

    Měl pravdu. Co z nich zbylo za sto let? Ale takhle nesmí mluvit a myslit král, od něhož doba chce činy. Když je válka, je válka.

    Je čas na boj a je čas na filosofování.


ŽIJEME NA FRONTĚ.

    Prožíváme revoluci, největší revoluci všech dob, bojujeme největší boj v dějinách lidstva. Boj dvou front. Na jedné frontě je dobrá vůle, láska, porozumění pro bližního, humanita, demokracie, dohoda, spolupráce. Na druhé frontě je panovačnost, vypínavost, lokální patriotismus (dnes, kdy je svět tak maličký!), diktáty a víra v obrněnou pěst, která výsměšné trhá mezinárodní právo.

    Dnešní doba chce muže, kteří mají železnou vůli a zlaté srdce, tedy obě stránky života. My, Čechoslováci, jsme již ukázali, a bude-li třeba, vždycky ukážeme, že máme obojí. Dnes není doba pro rozpoltěnce, zašmodrchance, pro lidi s komplexy, dnes není doba pro sýčky a kverulanty, pro rýpaly a vzdychaly.

    Dnes není doba pro pecivály, kteří se bojí na ostrý vítr světa, aby je neofouklo.

    Dnes není doba pro panáčky z tragantu a marcipánu, pro oukropečky a baby.

    Dnes není doba pro hašteřily, škarohlídy, clowny, Švejky. Dnes není doba pro příštipkaření. Ani pro tlučení špačků, pro věčné fňukání nad Bílou horou. Každý z nás musí mít nejen srdce a něhu, vkouzlenou do melodie „Kde domov můj" — ale i činorodost, víru a statečnost chorálu „Kdož jste boží bojovníci.. ." Potřebujeme legie celých mužů, mužů zlatého srdce a železné vůle.
A budeme je mít!


JSME SILNÝ NÁROD.

Dokázali jsme to svým 28. říjnem, kdy jsme nemyslili na pomstu a odvetu. Silný miluje, slabý nenávidí! Jsme nezmaří, jsme nezdolní, nepodrobitelní (pravdu má Durych), odoláme každému náporu. Máme v obraně, v defensivě tisíciletou praksi, tisíciletý soustavný tréning.

    V tom je naše síla. Je nás však právě proto těžko ovládati. Vládnout Československu, vládnout Čechoslovákům je doslova desetkrát těžší než vládnout Švédům, Italům nebo Němcům. Jsme příliš kritičtí, nedůvěřiví, máme málo smyslu pro spolupráci. Každý z nás to myslí dobře - svým způsobem. Musíme se stále učit znát jeden druhého. Musíme stále a znovu hledat, co nás spojuje, musíme se vyhýbati tomu, co nás dělí.

    Musíme umět usilovat o spolupráci, loyalitu - bez hněvu, bez nedůvěry, bez rozčilování, reptání a kverulanství - silni sebedůvěrou, trpělivostí a láskou, respektem k druhému.

    Hledají se vůdci, vychovatelé, učitelé, lékaři i chirurgové, jedním slovem: osobnosti s pevnou rukou, ale cítícím srdcem. Ne uraženci, ne odstavenci, ne nenávistníci, ne fanoušci stran. Musíme v mnohém dohánět Evropu, svět, musíme mnoho opravit, upravit a dostavět.

    Půjde to! Bez krve. Mužně. Silně. Pevnou rukou v hedvábné rukavičce. Uvědoměle. Nás člověk byl často démantem v rukou packalů, břídilů. Hledají se lidé, básníci, tvůrci, kteří dokáží z české žuly křesat jiskry. Hledají se básníci a vůdci - čočky, které by sbíraly a soustředily síly národa v jediné ohnisko.

    V této zemi se každá věc těžko rodí. V této zemi nejméně byl kdo „prorokem doma**, V této zemi je každý úspěch třikrát tvrdší a úpornější než na západě.

    Ale právě proto má a musí mít každý z nás větší vůli, větší energii, tvrdší hlavu a houževnatější vytrvalost než v zemích západních. Nechtějme úspěch zítra, ani pozítří! Vyzbrojme se každý na tuhou, drobnou, masarykovskou práci třiceti, čtyřiceti let! Dejme se do toho! Naším heslem buď:


Trpělivé usilování
o největší blahobyt pro největší počet obyvatelů ČSR.

    Knížečka, kterou máte v rukou, kterou máte před očima, budiž holubicí naděje, lásky i víry, která k Vám přiletí každého rána, po všechen život, kdykoli otevřete tento breviář. Breviář není psán inkoustem na papír.

    Je psán krví do srdcí. Je čerpán ze života pro život. Jsou to zaklínači formulky na to, co bolí, které jsem psal pro sebe ve chvatu dne, v rytmu rychlíků i v krátkém míru svátečních jiter. Za každým slovem této knížečky stojí dvacet tvrdých let mého života, mých bojů, mých porážek i mých dnů slunečních. Tato knížečka nechce být poesií, nečeká na potlesk z literárních kaváren, i když si našich básníků a umělců velmi vážím, i když je miluji a čtu.

    Tato knížečka chce, má ctižádost a touhu, putovati s našimi hochy a muži den co den, po celý rok, po léta, po desetiletí, na všech cestách života. Aby tu byla, když jsou unaveni, otráveni, poraženi, aby jim dala novou sílu, novou naději, novou chuť do práce.

Breviář "Půjde to!" prostý má vtip:
S písničkou do kroku jde se to líp!

TATO KNÍŽEČKA MÁ POSLÁNÍ

    rozdávati elán života, síliti srdce i hlavu. Vůli i lásku. Je psána pro dělníka, který jede z práce vlakem domů, pro sedláka, který si po návratu z orání umyl ruce a sedí u stolu, než žena dovaří brambory se zelím - je psána pro studentíka i inteligenta, pro šoféra i pro obchodního zástupce, který čeká na zastrčené stanici na spojení a je ubit tím, že nedělal obchody.

    Je psána pro šéfy a podnikatele, kteří mají plnou hlavu starostí (mnohdy zbytečných) - a (ještě zbytečnějšího) zlobení se svými lidmi, je psána pro úředníky, kterým pan disponent nebo pan rada dnes čistil žaludek, je psána pro všechny dnešní i zítřejší muže - vojáky života.

    A co by mi bylo nejmilejší, a co si ani netroufám žádat: chtěl bych, aby tento breviář maminky dávaly svým hochům, když jdou ,,do světa", s radou, aby v něm čtli každý den. A aby tuto knížečku čtly ty, které nosí pod srdcem budoucí muže - a kdo ví - budoucí vůdce, budoucí básníky, tvůrce, architekty nového, lepšího světa.

    Když z této knížečky přejde do krve a morku jediného sta čtenářů její „Půjde to!" - splnila své poslání.

Breviáři!
Dej se na pochod!

Kamaráde!
Dobrý vítr do Tvých plachet!

PŮJDE TO!
Breviář šťastného člověka
ING. J. SOLAR
Praha 1933
Nákladem vlastním
3. vydání
Text Ing. J. Solar.
Grafická úprava a kresby akademický malíř Josef Tesař.
Vytiskla Průmyslová tiskárna v Praze VII. písmem Baskerville a groteskem Gill.
Vazba Zd. a J. Nožička, Karlín.
Náklad Ing. J. Solar, Praha, Příkopy 15, palác Praha. Telefon číslo 207.22.


Solar: Půjde to! (1. část)
Solar: Půjde to! (2. část)
Solar: Půjde to! (3. část)
Solar: Půjde to! (4. část)
Solar: Půjde to! (5. část)
Solar: Půjde to! (6. část)
Solar: Půjde to! (7. část)
Solar: Půjde to! (8. část)


Připomínky k textu, prosím, poslat jako    
Stránka byla upravena programem  AceHTML Pro 5.06.1.Made with AceHTML 5 Pro.
Zdrojový kód byl po dvaceti letech (2021) zkontrolován programem HTMLPad