(The shelf of lyrics)
Polička plná básní a občas i poezie
|
Police lyriky (The shelf of lyrics) Polička plná básní a občas i poezie |
|
| Abecedně básně | Abecedně autoři |
Vít SlívaSUCHDOLJe hnojný čas, z močůvky, trusu. Den parný. Slunko jak by ho v potahu vleklo. Mračna dýmají z komína pekárny, kterou roztápí peklo. Starci si brýle od potu čistí, hledí po stromech: všecko jde dolů! Srpen kouří lámané listí, klepe popel z topolu! Zahrada žízní a nechce už nést. jablka z ní voní jak z horkého štrůdlu. O žhavé kamení přespolních cest brousí podzim svou kudlu. Vypity láhve, sudy i studny, hasiči nenašli vodu. vyschlý jak mankovský mlýn trávím tu dny na lopatkách v suchém brodu. Ještě že je se mnou žena, ústy vlahá, duší čirá. Řeč z ní zurčí, rozčeřena. Na bouřku se sbírá. |
se narodil 11. ledna 1951 v Hradci nad Moravicí. Maturoval v Novém Bohumíně a na brněnské filozofické fakultě vystudoval obor čeština-latina. Třiadvacet let učil na gymnáziu v Brně-Králově Poli, od roku 1998 žije v Opavě a učí na základní škole ve slezském Mladecku. Vydal sbírky Nepokoj hodin (Blok, 1984), Sora no kokoro (soukromá edice M. S. Halase Horehron, 1987), Černé písmo (Blok, 1990), Volské oko (Host, 1997), Tanec v pochované base (Host, 1998), Na zdech stíny osik (Petrov, 1999), Grave (Host, 2001). Sbírka Bubnování na sudy (Weles, 2002) byla minulou sobotu v prestižní soutěži Magnesia Litera vyhlášena za nejlepší básnickou sbírku roku 2002.
Mně bylo přes čtyřicet, Máři přes třicet a zkoušeli jsme, co vydržíme v přírodě: s pětimetrovou igelitovou fólií proti nepřízni počasí o chlebě (s paštikou) a vodě, ale ovsem i s pomocí nějaké té hospůdky... Čerstvě (a velmi amatérsky) jsem planul nadšením pro dendrologii a Marie mi při určování stromů zdatně sekundovala. Jako nikdy jindy jsme nabírali krajinu do očí a vtiskávali ji do chodidel. A jako nikdy jindy pak krajina přecházela do mých veršů. - Kypivě úrodná, sytivá léta!
„Je hnojný čas, z močůvky, trusu. Den parný. / Slunko jak by ho v potahu vleklo." To jsou první verše z jedné z vašich vandrovních básní ve sbírce Bubnování na sudy. Báseň čtenáře přivádí do slezského Suchdolu nad Odrou, zkuste popsat, jak taková vandrovní báseň vznikla. Co všechno potřebovala ke svému zrození? Toto: Vedro 4. srpna roku 1992, dva důchodce před obchůdkem firmy AMI v Mankovicích u Oder, kteří rozprávějí o suchu (asi takto: Z topolů jde listí dolů jako v listopadu), závan horké jablečné vůně ze zahrady v Lukavci u Fulneku, vysychající Odru ve Vražném - a pro pointu hrozbu bouřky v Kletném u Suchdolu...
K tomu trochu fantazie a dosti práce.
