(The shelf of lyrics)
Polička plná básní a občas i poezie
|
Police lyriky (The shelf of lyrics) Polička plná básní a občas i poezie |
|
| Abecedně básně | Abecedně autoři |
William ShakespeareSVÍTÁNÍ— Už mi chceš odejít? Je dosud noc. To slavík zavzlykal, to nebyl skřivan, kdo zprobodal tvůj přestrašený sluch. Za noci zpívá na granátovníku. Má lásko, věř mi, byl to slavík, byl. — Ne, byl to skřivan, skřivan předjitřní. Slavík už spí. Hle, zlaté, nepřející ty prsty dne, jak rozhrnují tmu! Své svíce vysvítila noc a v mlží kol hor se na špičky už staví ráno. Když prchnu, budu žít. Když prodlím, zemru. |
1564
26. dubna pokřtěn ve Stratfordu William, syn rukavičkáře Jolma Shakespeara.
Téhož roku narozen Galileo Galilei a Christopher Marlowe, umírá Michelangelo a Kalvín.
Jan Blahoslav: Nový zákon nově do češtiny přeložený
P. Brueghel st.: Nesení kříže
1572 narozen Ben Jonson
Luis de Camóes: Lusovci
1573 Pavel Kyrmezer: Komedie nová o vdově
1576 James Burbage postavil první londýnskou divadelní budovu
1577 Francis Drake se vydává na cestu kolem světa
1578 Pierre de Ronsard: Knihy sonetů Heleně
John Lyly: Euphues (první část)
1579 Edmund Spenser: Kalendář pastýřů
1580 Michel de Montaigne: Eseje (první dvě knihy)
Torquato Tasso: Osvobozený Jeruzalém
1583 Palestrina: Píseň písní
1584 Daniel Adam z Veleslavína: Politia historica
1586 El Greco: Pohřeb hraběte Orgaze
1587 Christopher Mariowe: Tamerlán
1589 Thomas Kyd: Španělská tragédie
1590 Edmund Spenser: Královna vil (první tři knihy)
Philip Sidney: Arkádie
1590/92
Jindřich VI. (tři díly)
1592 narozen J. A. Komenský
Christopher Marlowe: Edward II.
Dramatik Robert Greene radí ve svém předsmrtném pamfletu kolegům, aby přestali psát pro nevděčné herce, mezi něž také patří „povýšenecká vrána přikrášlená naším peřím" (zřejmě Shakespeare, jehož jeden verš z Jindřicha VI. Greene v této souvislosti paroduje), „všeuměleček, jenž se ve své domýšlivosti pokládá za jediného v zemi, kdo otřásá jevištěm" (the onely Shakescene in a countrey).
1592/93
Richard III., Komedie plná omylů
1593
Venuše a Adonis
Za titulním listem je otištěn dopis hraběti Southamptonovi:
Velmi ctihodný!
Nevím, jak nemile se dotknu věnováním svých neuhlazených veršů Vaší Milosti, ani jak mne svět za to pokárá, že jsem si vybral tak silnou oporu, aby podpírala tak slabé břímě: jen když Vaše Milost bude se zdát potěšena, budu se pokládat za vysoce pochválena a zaváži se slibem, že využiji všech prázdných hodin, dokud Vás nepoctím nějakou prací závažnější. Jestliže se však první dědic mé vynalézavosti ukáže být mrzáčkem, bude mi líto) že měl tak vznešeného kmotra; a nikdy již nezorám země tak neplodné, ze strachu, aby mi nevydala úrody ještě horší. Zůstavuji jej Vaší ctihodné prohlídce a Vaši Milost spokojenosti Vašeho srdce, která, jak si přeji, nechť je vždy v souhlase s Vaším vlastním přáním a s nadějeplným očekáváním světa.
Vaší Milosti ve vší oddanosti
William Shakespeare.
Téhož roku byl zabit Marlowe.
1593/94
Titus Andronikus, Zkrocení zlé ženy
1594
Znásilnění Lukrecie
I tuto epickou báseň věnuje Shakespeare hraběti Southamptonovi: „Nikoli cena mých začátečnických veršů, nýbrž záruka, kterou mám ve Vaší ctné náklonnosti, dává mi jistotu, že budu vyslyšen"
Koncem roku účinkuje Shakespeare 8 hereckou společností lorda komořího na dvoře Alžběty I.
1594/95
Dva veronští šlechtici, Marná lásky snaha, Romeo a Julie
1595/96
Sen noci svatojanské, Richard II.
1596 narozen Descartes
Walter Raleigh: Objevení říše Guyanské
1596/97
Král Jan, Benátský kupec
Shakespeare kupuje ve Stratfordu druhý největší dům, tzv. Nové sídlo (New Place).
1597 Francis Bacon: Eseje (první verze)
1597/98
Jindřich IV. (dva díly)
1598 Ben Jonson: Každý podle své letory
Francis Meres píše v „rozmluvě srovnávající naše anglické básníky s řeckými, latinskými a italskými", nazvané „Pokladnice duchaplnosti": „Jako Plautus a Seneka se počítají za nejlepší v komedii a tragédii u Latinů, tak Shakespeare je mezi Angličany nejvýznamnější v obou druzích jevištního básnictví . . . Jako se věřilo, že Euphorbova duše žije v Pythagorovi, tak sladká, duchaplná duše Ovidiova žije v medonosném Shakespearovi s jazykem oplývajícím strdím, jak dokazuje jeho , Venuše a Adonis’, jeho ,Lukrecie’, jeho cukrové sonety mezi osobními přáteli... Jako Epicua Štolo řekl, že by Múzy mluvily jazykem Plautovým, kdyby mluvily latinsky, tak já říkám, že by mluvily Shakespearovými jemnými vybranými obraty, kdyby mluvily anglicky."
1598/99
Jindřich V., Mnoho povyku pro nic
1599 Postaveno divadlo Zeměkoule (the Globe), mezi jehož hlavní podílníky patří Shakespeare. Koncem století si jeho otec koupil dědičný šlechtický titul a erb.
1599/1600
Jak se vám líbí, Večer tříkrálový, Julius Caesar
1600 upálen Giordano Bruno
narozen Calderón
1600/01
Veselé windsorské paničky, Hamlet
1601
Fénix a hrdlička
1601/02
Troilus a Kressida
1602/03
Konec vše napraví
1603 Herecká společnost lorda komořího přechází pod ochranu krále Jakuba L, který podpisuje listinu s tímto textem: ,,.. .ze své zvláštní milosti, zaručeného vědění a čistého popudu dali jsme svolení a oprávnění těmto svým služebníkům: Lawrenci Fletcherovi, Williamu Shakespearovi, Richardu Burbageovi, Augustinu Phillippsovi, Johnu Hemingsovi, Henrymu Condellovi... a ostatním jejich druhům, aby svobodně užívali umění a uplatňovali svou schopnost hráti komedie, tragédie, historie, mezihry, mravoučné, pastýřské, jevištní hry a jiné jim podobné, které již nacvičili nebo ještě nacvičí, právě tak pro pobavení našich milých poddaných jako pro naši útěchu a naše potěšeni, když budeme pokládati za dobré je spatřiti, pokud by nás to těšilo... a aby je veřejně prováděli podle své vhodné příležitosti, až se zmenší morová nákaza, stejně ve svém obvyklém
domě zvaném Zeměkoule našem hrabství Surrey, jako v kterýchkoli městských radnicích nebo síních poradních anebo na jiných vhodných místech ve svobodách a právu kteréhokoliv jiného města, university nebo městy se v našich řečených královstvích a državách. Chci a nařizuji... abyste jim pomáhali a přispívali, kdyby se jim stalo nějaké příkoří, a abyste jim prokazovali takovou zdvořilost, jaké se posud dostávalo lidem
jejich postavení a povolání."
1604 Cervantes: Don Quijote (první část)
Francis Bacon: Rozhojněni vědy
Thomas Dekker: Počestná děvka
Jan Campanus Vodňanský: Bretislaus, comoedia nova
1604/05
Půjčka za oplátku, Othello
1605 narozen Corneille
1605/06
Makbeth, Král Lear
1606 Ben Jonson: Volpone
Francisco de Quevedo začíná psát Sny
1606/07
Autonius a Kleopatra
1607 narozen Václav Hollar
Claudio Monteverdi: Orfeus
1607/08
Koriolanus, Timon Athénský
1608 narozen John Milton
Kryštof Harant z Polžic: Cestopis do Benátek a Egypta
1608/09
Perikles
1609 narozen Rembrandt
Lope de Vega: Nové umění skládati divadelní hry1609/10 Cymbelín
1610 Galileo: Sidereus nuntius Ben Jonson: Alchymista
1610/11
Zimní pohádka
1611 Rubens začíná malovat Snímání z kříže
1611/12
Bouře
1612/13
Jindřich VIII.
1613 Při představem Jindřicha VIII. vyhořelo divadlo Zeměkoule Góngora: Samoty
1614 umírá El Greco
1615 John Donne se stává anglikánským knězem
1616
23. dubna umírá v Madridu Cervantes a ve Stratfordu Shakespeare.
Za života básníkova byly z jeho her otištěny jen některé (uvádíme je s datem prvního tisku v tzv. kvartových vydáních):
1594 2. a 3. díl Jindřicha VI., Titus Andronikus
1597 Richard III., Richard II., Romeo a Julie
1598 Marná lásky snaha
1600 Sen noci svatojanské, Benátský kupec, Jindřich V.,
Mnoho povyku pro nic 1602 Veselé windsorské paničky, Hamlet
1608 Král Lear
1609 Perikles, Troilus a Kressida
1623
První souborné vydání Shakespearových her (první folio):
PANA WILLIAMA SHAKESPEARA
KOMEDIE
HISTORIE
TRAGÉDIE
Uveřejněné podle věrných původních opisů
Ve svazku o 980 stranách bylo otištěno 36 dramat (s výjimkou Perikla). Náklad se odhaduje na 500 výtisků. V oslavné úvodní básni píše Ben Jonson: „Kdybych svůj úsudek pokládal za zralý, zajisté bych Tě zařadil mezi ty, kdož jsou Ti rovni, a řekl bych, jak daleko jsi předstihl Lylyho nebo zábavného Kyda nebo mocný verš Marlowův. A byť jsi umel jen málo latinsky a ještě méně řecky, nebudu chodit daleko pro jména, abych Tě uctil: připomenu hromového Aischyla, Euripida a Sof Má... Vidím, že jsi již vystoupil na nebeskou báň a vytvořil tam souhvězdí. Svit dále, Ty hvězdo básníků, a svým hněvem nebo vlivem kárej nebo vzpružuj klesající jeviště, které se po Tvém odletu roztruchlilo jako noc a pozbylo by naděje v den, kdyby mu nesvítila Tvá kniha." Vydavatelé foliového souboru, herci John Hemings a Henry Condell, oznamují v předmluvě: „Bylo by vpravdě žádoucí, aby své spisy vydal a prohlédl sám autor; ale protože bylo souzeno jinak a o toto právo jej připravila smrt, prosíme vás, abyste nežehrali na jeho přátele, že tyto spisy shromáždili a vydali vlastní péčí a pílí tak, abyste už (jako dříve) nebyli klamáni různými kradenými a tajnými opisy, jež zkomolily a znetvořily podvrhy a loupeže záškodných podvodníků."
1632 Druhé vydání foliového souboru
1663 Třetí vydání
1685 Čtvrté vydání
