modrásek Police lyriky
(The shelf of lyrics)
Polička plná básní a občas i poezie
pegas
Abecedně básně       |       Abecedně autoři      



 

William Shakespeare


Sonet LXVI



Už chci - vším unaven - jen smrt a věčný klid
a nemuset zas a zas poznávati,
jak je pan Nikdo samý lesk a třpyt,
jak mošnou žebráckou se za velikost platí,
jak hrubci šlapou něžná srdce v prach,
jak na rytířkost číhá smečka katí,
jak sílu obrů uhlodává strach,
jak tupost, tupost, tupost vrchovatí,
jak jazyk umění je sevřen v kleštích,
jak dobří pro lotry dřou jak mourovatí,
jak Její Jasnost Pravda sklízí leda smích,
když blbci na trůnech jsou ctěni víc jak svatí.

Byl bych už dávno šel, zhnusen a unaven,
jak tě však, Lásko, mám tomuhle nechat v plen?!
   
přeložila Marie Fantová
66. Znaven tím vším, já chci jen smrt a klid, jen nevidět, jak žebrá poctivec, jak pýchou dme se pouhý parazit, jak pokřiví se každá čistá věc, jak trapně září pozlátko všech poct, jak dívčí cudnost brutálně rve chtíč, jak sprostota se sápe na slušnost, jak blbost na schopné si bere bič, jak umění je pořád služkou mocných, jak hloupost zpupně chytrým poroučí, jak prostá pravda je všem prostě pro smích, jak zlo se dobru chechtá do očí. Znaven tím vším, já umřel bych tak rád, jen nemuset tu tebe zanechat.
přeložil Martin Hilský
66. Znaven, ach, znaven vším, já volám smrt a klid, když vidím zásluhy rodit se na žebrači, a bědnou nicotnost zas v nádheře se skvít, a víru nejčistší zrazenou v hořkém pláči, a zlatý vavřín poct na hlavách nehodných, a dívčí něhu, čest, servanou v okamžiku, a dokonalost pak, budící už jen smích, a vládu ve zchromlých pařátech panovníků, a jazyk umění vrchností zmrzačený, a blbost, doktorsky radící rozumu, a přímost, zvanou dnes hloupostí bez vší ceny, a Dobro, zajaté a otročící Zlu - tím vším, ach, unaven, já zemřel bych už rád kdybych tím nemusel i lásce sbohem dát.
přeložil Jan Vladislav
ilustrace Ludmily Jiřincové
Komentář Martina Hilského k sonetu 66: Nejslavnější Shakespearův sonet vůbec je založen na jednoduché rétorické figuře (anafora), spočívající v desetinásobném opakováni spojky „jak". Obvykle je nazýván sonetem hamletovským, protože obsahuje mnohé významové ozvěny Hamletova monologu o bytí a nebytí (Hamlet III. 1. 55-87). verš 66. 9 je zřejmě narážkou na alžbětinskou a jakubovskou divadelní cenzuru a nabývá specifického politického významu za všech totalitních režimů. Dlužno však podotknout, že tento sonet má platnost v každé době, pouze se s proměnami doby poněkud proměňuje jeho význam. Zajímavá je i rétorická a logická výstavba sonetu: celkem jedenáct důvodů k sebevraždě je v závěru zamítnuto jedním jediným, zato nejpádnějším. Nešvary doby vystupuji v sonetu jako divadelní postavy v moralitní hře.
Z webu http://www.will-shakespeare.net/sonety.php





WILLIAM SHAKESPEARE


shakespeare

        1564
26. dubna pokřtěn ve Stratfordu William, syn rukavičkáře Jolma Shakespeara.

Téhož roku narozen Galileo Galilei a Christopher Marlowe, umírá Michelangelo a Kalvín.
Jan Blahoslav: Nový zákon nově do češtiny přeložený
P. Brueghel st.: Nesení kříže

1572 narozen Ben Jonson
        Luis de Camóes: Lusovci
1573 Pavel Kyrmezer: Komedie nová o vdově
1576 James Burbage postavil první londýnskou divadelní budovu
1577 Francis Drake se vydává na cestu kolem světa
1578 Pierre de Ronsard: Knihy sonetů Heleně
        John Lyly: Euphues (první část)
1579 Edmund Spenser: Kalendář pastýřů
1580 Michel de Montaigne: Eseje (první dvě knihy)
        Torquato Tasso: Osvobozený Jeruzalém
1583 Palestrina: Píseň písní
1584 Daniel Adam z Veleslavína: Politia historica
1586 El Greco: Pohřeb hraběte Orgaze
1587 Christopher Mariowe: Tamerlán
1589 Thomas Kyd: Španělská tragédie
1590 Edmund Spenser: Královna vil (první tři knihy)
        Philip Sidney: Arkádie

        1590/92
Jindřich VI. (tři díly)

        1592 narozen J. A. Komenský
        Christopher Marlowe: Edward II.
Dramatik Robert Greene radí ve svém předsmrtném pamfletu kolegům, aby přestali psát pro nevděčné herce, mezi něž také patří „povýšenecká vrána přikrášlená naším peřím" (zřejmě Shakespeare, jehož jeden verš z Jindřicha VI. Greene v této souvislosti paroduje), „všeuměleček, jenž se ve své domýšlivosti pokládá za jediného v zemi, kdo otřásá jevištěm" (the onely Shakescene in a countrey).

        1592/93
Richard III., Komedie plná omylů

          1593
Venuše a Adonis

Za titulním listem je otištěn dopis hraběti Southamptonovi:
Velmi ctihodný!
Nevím, jak nemile se dotknu věnováním svých neuhlazených veršů Vaší Milosti, ani jak mne svět za to pokárá, že jsem si vybral tak silnou oporu, aby podpírala tak slabé břímě: jen když Vaše Milost bude se zdát potěšena, budu se pokládat za vysoce pochválena a zaváži se slibem, že využiji všech prázdných hodin, dokud Vás nepoctím nějakou prací závažnější. Jestliže se však první dědic mé vynalézavosti ukáže být mrzáčkem, bude mi líto) že měl tak vznešeného kmotra; a nikdy již nezorám země tak neplodné, ze strachu, aby mi nevydala úrody ještě horší. Zůstavuji jej Vaší ctihodné prohlídce a Vaši Milost spokojenosti Vašeho srdce, která, jak si přeji, nechť je vždy v souhlase s Vaším vlastním přáním a s nadějeplným očekáváním světa. Vaší Milosti ve vší oddanosti
William Shakespeare.

        Téhož roku byl zabit Marlowe.

        1593/94
Titus Andronikus, Zkrocení zlé ženy

          1594
Znásilnění Lukrecie

I tuto epickou báseň věnuje Shakespeare hraběti Southamptonovi: „Nikoli cena mých začátečnických veršů, nýbrž záruka, kterou mám ve Vaší ctné náklonnosti, dává mi jistotu, že budu vyslyšen"

Koncem roku účinkuje Shakespeare 8 hereckou společností lorda komořího na dvoře Alžběty I.

        1594/95
Dva veronští šlechtici, Marná lásky snaha, Romeo a Julie

          1595/96
Sen noci svatojanské, Richard II.

1596 narozen Descartes
        Walter Raleigh: Objevení říše Guyanské

        1596/97
Král Jan, Benátský kupec
Shakespeare kupuje ve Stratfordu druhý největší dům, tzv. Nové sídlo (New Place).

1597 Francis Bacon: Eseje (první verze)

          1597/98
Jindřich IV. (dva díly)

1598 Ben Jonson: Každý podle své letory
Francis Meres píše v „rozmluvě srovnávající naše anglické básníky s řeckými, latinskými a italskými", nazvané „Pokladnice duchaplnosti": „Jako Plautus a Seneka se počítají za nejlepší v komedii a tragédii u Latinů, tak Shakespeare je mezi Angličany nejvýznamnější v obou druzích jevištního básnictví . . . Jako se věřilo, že Euphorbova duše žije v Pythagorovi, tak sladká, duchaplná duše Ovidiova žije v medonosném Shakespearovi s jazykem oplývajícím strdím, jak dokazuje jeho , Venuše a Adonis’, jeho ,Lukrecie’, jeho cukrové sonety mezi osobními přáteli... Jako Epicua Štolo řekl, že by Múzy mluvily jazykem Plautovým, kdyby mluvily latinsky, tak já říkám, že by mluvily Shakespearovými jemnými vybranými obraty, kdyby mluvily anglicky."

        1598/99
Jindřich V., Mnoho povyku pro nic
1599 Postaveno divadlo Zeměkoule (the Globe), mezi jehož hlavní podílníky patří Shakespeare. Koncem století si jeho otec koupil dědičný šlechtický titul a erb.

        1599/1600
Jak se vám líbí, Večer tříkrálový, Julius Caesar

1600 upálen Giordano Bruno
        narozen Calderón

        1600/01
Veselé windsorské paničky, Hamlet
        1601
Fénix a hrdlička

        1601/02
Troilus a Kressida

        1602/03
Konec vše napraví

1603 Herecká společnost lorda komořího přechází pod ochranu krále Jakuba L, který podpisuje listinu s tímto textem: ,,.. .ze své zvláštní milosti, zaručeného vědění a čistého popudu dali jsme svolení a oprávnění těmto svým služebníkům: Lawrenci Fletcherovi, Williamu Shakespearovi, Richardu Burbageovi, Augustinu Phillippsovi, Johnu Hemingsovi, Henrymu Condellovi... a ostatním jejich druhům, aby svobodně užívali umění a uplatňovali svou schopnost hráti komedie, tragédie, historie, mezihry, mravoučné, pastýřské, jevištní hry a jiné jim podobné, které již nacvičili nebo ještě nacvičí, právě tak pro pobavení našich milých poddaných jako pro naši útěchu a naše potěšeni, když budeme pokládati za dobré je spatřiti, pokud by nás to těšilo... a aby je veřejně prováděli podle své vhodné příležitosti, až se zmenší morová nákaza, stejně ve svém obvyklém domě zvaném Zeměkoule našem hrabství Surrey, jako v kterýchkoli městských radnicích nebo síních poradních anebo na jiných vhodných místech ve svobodách a právu kteréhokoliv jiného města, university nebo městy se v našich řečených královstvích a državách. Chci a nařizuji... abyste jim pomáhali a přispívali, kdyby se jim stalo nějaké příkoří, a abyste jim prokazovali takovou zdvořilost, jaké se posud dostávalo lidem jejich postavení a povolání."

1604 Cervantes: Don Quijote (první část)
        Francis Bacon: Rozhojněni vědy
        Thomas Dekker: Počestná děvka
        Jan Campanus Vodňanský: Bretislaus, comoedia nova

        1604/05
Půjčka za oplátku, Othello

1605 narozen Corneille

        1605/06
Makbeth, Král Lear

1606 Ben Jonson: Volpone
        Francisco de Quevedo začíná psát Sny

        1606/07
Autonius a Kleopatra

1607 narozen Václav Hollar
        Claudio Monteverdi: Orfeus

        1607/08
Koriolanus, Timon Athénský

1608 narozen John Milton
       Kryštof Harant z Polžic: Cestopis do Benátek a Egypta

        1608/09
Perikles

1609 narozen Rembrandt
        Lope de Vega: Nové umění skládati divadelní hry1609/10 Cymbelín
1610 Galileo: Sidereus nuntius Ben Jonson: Alchymista

        1610/11
Zimní pohádka

1611 Rubens začíná malovat Snímání z kříže

        1611/12
Bouře

        1612/13
Jindřich VIII.

1613 Při představem Jindřicha VIII. vyhořelo divadlo Zeměkoule Góngora: Samoty
1614 umírá El Greco
1615 John Donne se stává anglikánským knězem

        1616
23. dubna umírá v Madridu Cervantes a ve Stratfordu Shakespeare.
Za života básníkova byly z jeho her otištěny jen některé (uvádíme je s datem prvního tisku v tzv. kvartových vydáních):
1594 2. a 3. díl Jindřicha VI., Titus Andronikus
1597 Richard III., Richard II., Romeo a Julie
1598 Marná lásky snaha
1600 Sen noci svatojanské, Benátský kupec, Jindřich V.,
Mnoho povyku pro nic 1602 Veselé windsorské paničky, Hamlet
1608 Král Lear
1609 Perikles, Troilus a Kressida

1623
První souborné vydání Shakespearových her (první folio):
        PANA WILLIAMA SHAKESPEARA
                      KOMEDIE
                      HISTORIE
                      TRAGÉDIE
        Uveřejněné podle věrných původních opisů
Ve svazku o 980 stranách bylo otištěno 36 dramat (s výjimkou Perikla). Náklad se odhaduje na 500 výtisků. V oslavné úvodní básni píše Ben Jonson: „Kdybych svůj úsudek pokládal za zralý, zajisté bych Tě zařadil mezi ty, kdož jsou Ti rovni, a řekl bych, jak daleko jsi předstihl Lylyho nebo zábavného Kyda nebo mocný verš Marlowův. A byť jsi umel jen málo latinsky a ještě méně řecky, nebudu chodit daleko pro jména, abych Tě uctil: připomenu hromového Aischyla, Euripida a Sof Má... Vidím, že jsi již vystoupil na nebeskou báň a vytvořil tam souhvězdí. Svit dále, Ty hvězdo básníků, a svým hněvem nebo vlivem kárej nebo vzpružuj klesající jeviště, které se po Tvém odletu roztruchlilo jako noc a pozbylo by naděje v den, kdyby mu nesvítila Tvá kniha." Vydavatelé foliového souboru, herci John Hemings a Henry Condell, oznamují v předmluvě: „Bylo by vpravdě žádoucí, aby své spisy vydal a prohlédl sám autor; ale protože bylo souzeno jinak a o toto právo jej připravila smrt, prosíme vás, abyste nežehrali na jeho přátele, že tyto spisy shromáždili a vydali vlastní péčí a pílí tak, abyste už (jako dříve) nebyli klamáni různými kradenými a tajnými opisy, jež zkomolily a znetvořily podvrhy a loupeže záškodných podvodníků."
1632 Druhé vydání foliového souboru
1663 Třetí vydání
1685 Čtvrté vydání

Zdroj:
WILLIAM SHAKESPEARE Dvojí majestát (Československý spisovatel 1970)


Připomínky k textu, prosím, poslat jako    
Stránka byla upravena programem  AceHTML Pro 5.06.1.Made with AceHTML 5 Pro.
Zdrojový kód byl po dvaceti letech (2021) zkontrolován programem HTMLPad