modrásek Police lyriky
(The shelf of lyrics)
Polička plná básní a občas i poezie
pegas
Abecedně básně       |       Abecedně autoři      



 

A.S.Puškin

I svobody i slávy...




   XXXIV.
I svobody i slávy žádal 
   si Lenskij, v snách se toulaje. 
   I byl by jistě ódy skládal, — 
   jen kdyby Olga četla je. 
   Když teskný básník v stínu listí 
   své plody smí své milé čísti, 
   — stává se to kdy, poeto? — 
   prý nejkrásnější dar je to. 
   A jak by nebyl šťasten v lásce 
   ten skromný milovník, když čte 
   zamilované písně své 
   své unylé a milé krásce — 
   byť mezitím ta spanilá 
   bůhvíkam v duchu bloudila.
 
 
úryvek z Eugena Oněgina, románu ve verších, přeložil Josef Hora



Puškin

puškinPuškin Alexandr Sergejevič, 6. 6. 1799 až 10.2. 1837, ruský básník, prozaik a dramatik; zakladatel nové ruské literatury a tvůrce novodobého ruského básnického jazyka. Již v raném období tvorby vyzkoušel téměř všechny lyrické žánry soudobé poezie; vrcholným dílem tohoto období je pohádkový epos Ruslan a Ludmila. Léta 1820-26 trávil ve vyhnanství na jihu (Kišiněv, Oděsa) a na rodinném statku u Pskova, trestán za svobodomyslné verše. Problematika moderní osobnosti, zobrazená zprvu v romantických poémách Kavkazský zajatec, Bratři loupežníci, Bachčisarajská fontána, Cikáni, je vrcholně umělecky ztvárněna v románě ve verších Evžen Oněgin. Puškinova koncepce ruských dějin, zdůrazňující lidový a národní princip, byla východiskem dramatu Boris Godunov, poém Poltava, Měděný jezdec, povídky Kapitánská dcerka i historická práce Dějiny pugačevské vzpoury. Ve 30. letech vznikla významná díla prozaická (Povídky Bělkinovy, Dubrovský, Piková dáma) i dramatické., tzv. malé tragédie (Skoupý rytíř, Mozart a Salieri, Kamenný host, Hodokvas v době moru). Zemřel na zranění při souboji, do něhož ho vehnaly intriky dvorní společnosti - V české literatuře se odrazil zájem o Puškinovo dílo v četných překladech (J. S. Tomíček, přeložil. Cikány 1831), zejména Evžena Oněgina (V. C. Bendl-Stránický, 1860, V. A. Jung, 1892, J. Hora, 1937, O. Mašková, 1966, E. Frynta, 1975 - nedokončeno) i v několika parafrázích (J. Neruda: U nás, G. Pfleger-Moravský: Pan Vyšinský); E. F. Burian vytvořil na motivy Evžena Oněgina scénickou báseň.

Zdroj:
Malá československá encyklopedie 1987



Připomínky k textu, prosím, poslat jako

Napište, prosím, připomínky do návštěvní knihy na hlavní stránce.



Stránka byla upravena programem  AceHTML Pro 5.06.1.Made with AceHTML 5 Pro.
WebPage created per programme  AceHTML Pro 5.06.1.

Copyright © 2010-2011 basne.webzdarma.cz. All rights reserved.