Police lyriky

Police lyriky
(The shelf of lyrics)
Polička plná básní a občas i poezie

Abecedně básně | Abecedně autoři

Jacques Prévert

TO JÁ NEZPÍVÁM


   To nezpívám já 
ale květy které jsem spatřil
   to se nesměju já 
 ale víno které jsem vypil
    to nepláču já 
ale láska kterou jsem ztratil,

báseň z knihy Jacques Prévert: Jako zázrakem

JACQUES PRÉVERT

1900

4. února se narodil v Neuílly-sur-Seine, okres Saínt-Denis u Paříže, Jacques Prévert. Otec André, rodák z přístavního města Nantes v Bretani. Matka Suzanne z popařížštělých Auvergnanů Catussů.

1906

Narodil se Pierre Prévert, bratr JACQUES PRÉVERTA. Prévertovi se stěhují blíže k Paříži do ulice Jacques-Dullud u Buloňského lesíka. Otec ztrácí zaměstnání. Marně je hledá v Toulonu, kde je celá rodina.

1907

Prévertovi se vracejí do Paříže, bydlí v ulici de Vaugirard, později v ulicích du Vieux-Colombier a Férou, de Tournon. Otec získává zaměstnání v Ústředním chudinském úřadu. Také byl zaměstnán jako redaktor na radnici 6. okresu, když bydleli ve čtvrti Saint-Sulpice, kde byl velmi populární. 1. února nastupuje JACQUES PRÉVERT se zpožděním do obecné školy. Pak vychodí měšťanku.

1915

Opouští školu a pracuje v galanterním obchodě v ulici de Rennes, je baličem v obchodním domě Bon Marché a živí se, jak může.

1920

V Lunéville slouží u 37. pěchotního pluku s pařížským přítelem Yvesem Tanguym, pozdějším slavným malířem, a navazuje s ním úzké přátelství.

1921

Je odvelen k francouzské okupační armádě do Saloniky a pak Cařihradu. Tady poznává Marcela Duhamela — oba jsou už desátníci —, později zakladatele slavné knižnice detektivních a kriminálních románů Černá série, dodnes jím redigované. Spolu se vracejí do Paříže. JACQUES PRÉVERT pracuje ve výstřižkovém oddělení tiskové agentury Argus de presse. JACQUES PRÉVERT, Pierre Prévert , Duhamel aTanguy tvoří nerozlučnou skupinu.

1923

JACQUES PRÉVERT hraje roličku studenta ve filmu Velcí, režiséra Henri Fescourta.

1924

Duhamel najímá dům v ulici du Chateau č. 54 na Montparnassu blízko nádraží. JACQUES PRÉVERT a Tanguy, který začíná malovat, se tam stěhují.

1925

Stěhuje se tam i Raymond Queneau, o tři roky mladší než JACQUES PRÉVERT Queneau seznamuje JACQUES PRÉVERT a Pierre Prévert s mladými surrealisty, kteří tam pak pravidelně docházejí. Jsou to: Breton, Aragon, Péret, Desnos, Leiris, Soupault, Naville, Malkine, Morise aj.
JACQUES PRÉVERT, Tanguy a Duhamel vstupují do surrealistické skupiny.

1926

JACQUES PRÉVERT poznává Georgese Sadoula, pozdějšího kritika svých filmů.

1927

V surrealistické galerii je otevřena první Tanguyova výstava.

1928

Natáčení filmu Pařížské vzpomínky čili Paříž-Expres, jehož černobílé sekvence budou později zařazeny do filmu Krasavice Paříž.

1929

JACQUES PRÉVERT publikuje první text Trochu slušnosti čili Příběh ryby kapustňáka v revui Transition č. 18 z listopadu.
JACQUES PRÉVERT vyloučen s desítkou dalších ze surrealistické skupiny.

1930

Pracuje v reklamní agentuře Damour. S Ribemontem-Dessaignesem, Desnosem, Leirisem aj. píše protibretonovský pamflet Mrtvola a vlastní pamflet Smrt jednoho pána.
V revui Bifur číslo 7 vychází básnická próza JACQUES PRÉVERT Rodinné vzpomínky čili Bachař-anděl strážný.

1931

JACQUES PRÉVERT, Pierre Prévert a Duhamel pracují jako filmoví statisté. V revui Commerce vychází Pokus o popis hostiny hlav v Paříži, Francie a v revui Soutes Berla v povětří od JACQUES PRÉVERTA. První scénář JACQUES PRÉVERT Klidná ulička. Pobyt na Baleárách.

1932

JACQUES PRÉVERT opouští Montparnasse a stěhuje se do ulice de Dauphine ve čtvrti Saint-Germain-des-Prés. Nějaký čas bydlel také u sochaře Giacomettiho. Na počátku roku se ustavuje politicky a umělecky avantgardní herecký soubor Skupina Říjen (Groupe Octobre), s níž JACQUES PRÉVERT hraje a pro níž píše. Skupina Říjen hraje první politický skeč JACQUES PRÉVERT Ať žije tisk! Za osm dnů napíše scénář pro film Věc je vyřízena, který natočí Pierre Prévert a v němž JACQUES PRÉVERT hraje. Firma Pathé nařídí zničit všechny kopie filmu.

1933

JACQUES PRÉVERT píše texty prvních písní a scénáře.
Na jaře je Skupina Říjen v Moskvě a Leningradě.
V Moskvě získává první cenu na Mezinárodní olympiádě dělnického divadla s hrou JACQUES PRÉVERT Bitva u Fontenoy.
Po nástupu Hitlera píše J. P. řadu protinacistických divadelních agitek a jiných textů.
Natáčení filmu Pažitka, k němuž JACQUES PRÉVERT napsal scénář a v němž si zahrál.
Poznává skladatele Josepha Kosmu, autora hudby k jeho písním a některým filmům.

1934

JACQUES PRÉVERT píše řadu her pro Skupinu Říjen, např. první verzi Roura k rouře pasuje aneb Vzorně svorná rodina. Krátký pobyt v Československu, v Praze a Bratislavě, a práce na scénáři filmu Dolina, který nebyl realizován.
Vstupuje do Výboru antifašistických intelektuálů žádajícího jednotu celé levice.

1935

Zločin pana Lange, film s Jeanem Renoirem. Divadelní adaptace Cervantesova Divotvorného obrazu inscenovaného Jeanem-Louisem Barraultem.

1936

V revui Soutes č. 5 vychází Pět básní proti válce z Berly v povětří. Natočen první dlouhometrážní film Marcela Carného Jenny podle scénáře a s dialogy JACQUES PRÉVERT Scénář pro film Ostrov ztracených dětí. Od 1. července hraje Skupina Říjen pro stávkující v sále Mutualité i jinde řadu představení Divotvorného obrazu, v němž JACQUES PRÉVERT účinkuje. Film Venkovský výlet s Renoirem.
Pobyt na Baleárách.
V prosinci zastavuje Skupina Říjen činnost především z finančních důvodů. Jen některé texty JACQUES PRÉVERT psané pro ni se uchovaly a vyšly ve sbírce Podívaná z r. 1951.

1937

Cenzura zakazuje natáčení Ostrova ztracených dětí. Film Povedené drama s Carném.
V časopise Cinématographe vychází protiválečný filmový scénář JACQUES PRÉVERT Chystání utkání (u nás přeloženo pod názvem Na palubě před bitvou).

1938

Filmy Nábřeží mlh s Carném a Zmizelí ze Saint-Agil s Christianem-Jaquem.
JACQUES PRÉVERT opouští byt v ulici du Bac a odjíždí na několik měsíců do USA a na Baleáry.

1939

Film Den začíná s Carném.
S Richtrem, Henrym, Bruniusem píše scénář k Baronu Prášilovi. V době mobilizace leží nemocen se zápalem slepého střeva. Je dopraven do Orleansu a tam propuštěn z armády.

1940

Po porážce Francie se s přáteli uchyluje do Tourette-sur-Loup, Saint-Paul de Vence

1941

a do Antibes, kam za ním přijíždí Pierre Prévert Film Remorques s Crémillonem a

1942

s týmž film Letní světlo, s Carném Návštěva z temnot

1943

a s Pierre Prévert Sbohem, Léonarde.
Žáci lycea v Reims vydávají ilegálně ve 200 výtiscích cyklostylovaný soubor básní JACQUES PRÉVERT

1944

Dokončení filmu Děti ráje s Carném, začatém v roce 1943.
Dvě básně JACQUES PRÉVERT o Picassovi v Cahiers ďart. Smrt Suzanne, matky JACQUES PRÉVERT

1945

Film Aubervilliers s Elie Lotharem.
Představení Schůzky, baletu JACQUES PRÉVERT a J. Kosmy v divadle Sarah-Bernhardtové. Choreografie Petit, opona Picasso, výprava Brassai.
Pět rozhlasových a televizních pásem Za školou, věnovaných JACQUES PRÉVERT
Recitál JACQUES PRÉVERT a J. Kosmy v sále Chopin-Pleyel. Báseň Jsme v Saint-Paul de Věnce jako předmluva ke knížce André Verdeta Vzpomínky na přítomnost. René Bertelé se seznamuje s JACQUES PRÉVERT, posbírá jeho básně a vydá mu v edici Le Calligraphe nakladatelství Le Point du Jour sbírku Paroles — Slova s Brassaiovou obálkou.

1946

Film Brány noci s Carném.
Le cheval de trois — Kůň tří, sbírka básní JACQUES PRÉVERT, André Verdeta a André Virela, nakl. Le Portugal. Histoires — Příběhy, sbírka básní JACQUES PRÉVERT a A. Verdeta, ilustrace Mayo, nakl. Le Pré aux clercs. JACQUES PRÉVERT Poěmes — Básně, ilustrace Brassai', nakl. Tisné. Filmy Noemova archa s Henry Jaquetem a Cesta —
Překvapení s Pierre Prévert Báseň Rodinné vzpomínky čili Bachař-anděl strážný v nakl. Fontaine. Společnost Barrault-Renaud uvádí v Marigny pantomimu Babtiste podle Dětí ráje. Narození dcery Michéle.
První překlady poezie JACQUES PRÉVERT v našich časopisech a delší článek Františka Gótze: JACQUES PRÉVERT a vývoj nové lyriky.

1947

Televizní uvedení lyrické básně JACQUES PRÉVERT a J. Kosmy Ještě jednou na řece.
Skeč V rodině uveden poprvé na scéně Červená růže. Contes pour enfants pas sages — Pohádky pro nehodné děti, s ilustracemi Elsy Henriquezové. Le petit lion — Lvíček, příběh pro děti, s fotografiemi Ylly, nakl. Arts et Métiers graphiques.

1948

JACQUES PRÉVERT utrpěl velmi těžký úraz (dvojitá fraktura spodiny lebeční) pádem na chodník z prvního patra rozhlasu na Elysejských polích. Je několik týdnů v bezvědomí. Na rekonvalescenci odjíždí do jihofrancouzského Saint-Paul de Věnce v Provence se ženou Janine, bývalou tanečnicí, a s dcerou Michele. Zůstávají tu několik let. Experimentální studio televize vysílá Dobrou noc, kapitáne, JACQUES PRÉVERT a Pierre Prévert s Kosmovou hudbou. JACQUES PRÉVERT se věnuje soustavněji kolážím, které začal dělat v r. 1944.

1949

Rozhlasová relace Schůzka s JACQUES PRÉVERT Protináboženský text Transcendance, který byl její součástí, zákazu je cenzura. Nové vydání dlouhé básně C'est a Saint-Paul de Věnce — Jsme v Saint-Paul de Věnce, s obálkou Emilienny Delacroixové, nakl. La Nouvelle Édition, a nové, rozšířené vydání Paroles — Slova, nakl. Le Point du jour, nakl. NRF.

1950

V kabaretu La Rose rouge realizován scénář JACQUES PRÉVERT Chystání utkání z r. 1937.
Vychází Bětes — Zvířata, s fotografiemi Ylly, nakl. Le Point du jour — NRF.

1951

Sbírka dramatických útvarů, básní a písní JACQUES PRÉVERT Spectacle — Podívaná, nakl. Le Point du jour — NRF. Divadelní kabaret Pramen čtyř ročních dob, jehož uměleckým ředitelem je Pierre Prévert , uvádí Pokus o popis hostiny hlav v Paříži, Francie.
Rozhlasová realizace scénáře JACQUES PRÉVERT Fantom metro. Dlouhá báseň JACQUES PRÉVERT Vignette pour les vignerons — Viněta pro vinaře, kresby Francoise Gilotová, fotografie Márianna, nakl. Falaize, a Legrand bal du printemps, Velký jarní ples, fotografie Izis, nakl. La Guilde du livre, Lausanne.

1952

JACQUES PRÉVERT, Bim, le petit dne — Oslík Bim, komentář k filmu Albert Lamorisse, s fotografiemi, nakl. La Guilde du livre, Lausanne, pak Hachette. Les charmes de Londres — Půvaby Londýna, fotografie Izise, prózy Lettres děs iles Baladar — Dopisy z Baladárských ostrovů, kresby André Francois, nakl. Le Point du jour — NRF a Guignol — Kašpárek, kresby Elsy Henriquezové, nakl. La Guilde du livre. Komedie — balet JACQUES PRÉVERT Dokařovo srdce, na Mezinárodním festivalu v Hamburku.

1953

Dlouhometrážní animovaný film s Paulem Grimaultem Pasačka a kominík.
Vychází Tour de chant — Písňová suita, 14 básní JACQUES PRÉVERT, zhudebněných Christianem Vergerem, ilustrace Loris, a L'O pér a de la luně — Opera o luně, obrázky Jacqueline Duhěnová, hudba Verger. Obojí nakl. La Guilde du livre.
Dvojčíslo 3 a 4 revue Sortilěges: Jacques Prévert mezi námi, sborník šedesátky svědectví, výroků aj. Zredigoval Christian Galí.

1954

Divadelní soubor Grenler — Hussenot uvádí v Pramenu čtyř ročních dob druhou verzi divadelní hříčky Roura k rouře pasuje.

1955

V USA umírá Yves Tanguy.
Sbírka dramatických útvarů, básní a písní. JACQUES PRÉVERT Lo pluíe et le beau temps — Déšť a hezké počasí, nakl. Le Point du jour — NRF a pět básní z Baleár Lumléres ďhommes — Světla lidí, nakl. NRF.
Jean Queval vydává obsáhlou studil Jacques Prévert, nakl. Mercure de France.

1956

Film Chrám Matky boží v Paříži s Jeanem Delánnoyem.
Album Miró s reprodukcemi malíře, s texty JACQUES PRÉVERT a G. Ribemonta-Dessaignese.

1957

JACQUES PRÉVERT vystavuje koláže v Galerie Adrien Maeght v Paříži, která vydává knihu o nich Images — Obrazy s textem René Bertelého. Film Seina potkala Paříž s Jorisem Ivensem.

1958

Krátký film Paříž jí svůj chléb s Pierre Prévert a krátký animovaný s Grimaultem Hlad světa.
Jen tak, český výbor Adolfa Kroupy z poezie Jacquesa Préverta, kterou přeložili přední čeští prévertovští překladatelé. Doslov napsali Adolf Kroupa a Miloš Macourek. Grafická úprava Václav Bláha, SNKLHU.

1959

Portraits de Picasso — Picassovy portréty s fotografiemi André Villerse, nakl. Muggiani, Milán. Barevný a černobílý film Krasavice Paříž s Pierre Prévert

1960

V revui Elle vyšly vzpomínky JACQUES PRÉVERT Enfance — Dětství.

1961

Pierre Prévert natočil pro belgickou televizi a Belgickou kinematéku film Můj bratr Jacques.
Krátký film JACQUES PRÉVERT Slavné lásky s Michelem Boisrondem. Couleur de Paris — Barva Paříže s fotografiemi Petera Corneliuse, nakl. Edita S. A., Lausanne.

1962

Film Divotvorný obraz s Pierre Prévert Diurnes — Denní motýli. Dekupáže a fotografie P. Picassa a fotografie A. Villerse, nakl. Berggruen.

1963

Sbírka básní JACQUES PRÉVERT Histoires et ďautres histoires — Příběhy a jiné příběhy, nakl. Le Point du jour — NRF. Není se čeho bát, výbor z poezie JACQUES PRÉVERT v kolibri edici, přeložili F. Bárta, F. Hrubín, A. Kroupa a jiní. Uspořádal a doslov napsal A. Kroupa. Vyzdobil, vazbu a grafickou úpravu navrhl Jiří Svoboda, SNKLU.

1964

< Televizní film podle Andersenovy pohádky Malý Klaus a Velký Klaus s Pierre Prévert Les chiens ont soif — Psi žízní. Fotografie a suché jehly Maxe Ernsta, nakl. Au Pont děs Arts. Výstava koláží Obrazy J. P. v Antibes, New Yorku, Londýně, Paříži, s katalogem reprodukujícím také Picassův plakát k této výstavě.
Ta láska, první slovenský výbor z poezie JACQUES PRÉVERT Přeložil a doslov napsal Vladimír Reisel. Ilustrace a vazba Marián Čunderlík. Grafická úprava Lubomír Krátký. Pro členy Kruhu mllovnikov poezie vydal Slovenský spisovatel, Bratislava.

1965

Gulllaume Hanoteau Zlatý věk Saint-Germain-des-Prés, kniha vzpomínek, také na JACQUES PRÉVERTA a Skupinu Říjen, nakl. Denoěl.

1966

Fatras — Harampádí, básně, texty a 55 koláží, nakl. Le point du jour-Gallimard.
Ta láska a neláska. Přeložil a doslov napsal Vladimír Reisel. Obálka a ilustrace Marián Čunderlík, grafická úprava Ladislav Hruškovič. Slovenský spisovatel. Gérard Guillot, Prévertovi — JACQUES PRÉVERT a Pierre Prévert v edici Film dneška, nakl. Seghers. Televizní film Převozníkův dům s Pierre Prévert

1967

Divadelní hříčky. Přeložil a doslov napsal Jiří Konůpek. Obálka Jana Sigmundová, Orbis.
André Bergens, Prévert, studie v edici Classíques de XXě siécle, nakl. Edltlons universitaires.
Český katalog s Prévertovými texty v překladu Anny Fárové ke kolážím Diurnes P. Picassa s fotografií A.
Villerse k výstavě v Galerii Vincence Kramáře v Praze. 1970 Imaginaires — Pomyslnosti — 27 koláží provázených texty. Nakl. Albert Skira, Ženeva, v edici Stezky tvorby.

Zdroj:
Jacques Prévert: Jako zázrakem (Klub přátel poezie 1972). Přeložil Adolf Kroupa.

Jacques Prévert zemřel 11.4.1977

Připomínky k textu, prosím, poslat jako

Stránka byla upravena programem AceHTML Pro 5.06.1.

Zdrojový kód byl po dvaceti letech (2021) zkontrolován programem HTMLPad