Police lyriky

Police lyriky
(The shelf of lyrics)
Polička plná básní a občas i poezie

Abecedně básně | Abecedně autoři

Jacques Prévert

ŘEKA


Tvé mladé prsy zářily v měsíci 
ale on hodil 
zledovatělý kamínek 
studený kámen žárlivosti 
na odlesk 
tvé krásy
jež v letní nádheře nahá 
na řece tančila si.

báseň z knihy Jacques Prévert: Jako zázrakem

JACQUES PRÉVERT

1900

4. února se narodil v Neuílly-sur-Seine, okres Saínt-Denis u Paříže, Jacques Prévert. Otec André, rodák z přístavního města Nantes v Bretani. Matka Suzanne z popařížštělých Auvergnanů Catussů.

1906

Narodil se Pierre Prévert, bratr JACQUES PRÉVERTA. Prévertovi se stěhují blíže k Paříži do ulice Jacques-Dullud u Buloňského lesíka. Otec ztrácí zaměstnání. Marně je hledá v Toulonu, kde je celá rodina.

1907

Prévertovi se vracejí do Paříže, bydlí v ulici de Vaugirard, později v ulicích du Vieux-Colombier a Férou, de Tournon. Otec získává zaměstnání v Ústředním chudinském úřadu. Také byl zaměstnán jako redaktor na radnici 6. okresu, když bydleli ve čtvrti Saint-Sulpice, kde byl velmi populární. 1. února nastupuje JACQUES PRÉVERT se zpožděním do obecné školy. Pak vychodí měšťanku.

1915

Opouští školu a pracuje v galanterním obchodě v ulici de Rennes, je baličem v obchodním domě Bon Marché a živí se, jak může.

1920

V Lunéville slouží u 37. pěchotního pluku s pařížským přítelem Yvesem Tanguym, pozdějším slavným malířem, a navazuje s ním úzké přátelství.

1921

Je odvelen k francouzské okupační armádě do Saloniky a pak Cařihradu. Tady poznává Marcela Duhamela — oba jsou už desátníci —, později zakladatele slavné knižnice detektivních a kriminálních románů Černá série, dodnes jím redigované. Spolu se vracejí do Paříže. JACQUES PRÉVERT pracuje ve výstřižkovém oddělení tiskové agentury Argus de presse. JACQUES PRÉVERT, Pierre Prévert , Duhamel aTanguy tvoří nerozlučnou skupinu.

1923

JACQUES PRÉVERT hraje roličku studenta ve filmu Velcí, režiséra Henri Fescourta.

1924

Duhamel najímá dům v ulici du Chateau č. 54 na Montparnassu blízko nádraží. JACQUES PRÉVERT a Tanguy, který začíná malovat, se tam stěhují.

1925

Stěhuje se tam i Raymond Queneau, o tři roky mladší než JACQUES PRÉVERT Queneau seznamuje JACQUES PRÉVERT a Pierre Prévert s mladými surrealisty, kteří tam pak pravidelně docházejí. Jsou to: Breton, Aragon, Péret, Desnos, Leiris, Soupault, Naville, Malkine, Morise aj.
JACQUES PRÉVERT, Tanguy a Duhamel vstupují do surrealistické skupiny.

1926

JACQUES PRÉVERT poznává Georgese Sadoula, pozdějšího kritika svých filmů.

1927

V surrealistické galerii je otevřena první Tanguyova výstava.

1928

Natáčení filmu Pařížské vzpomínky čili Paříž-Expres, jehož černobílé sekvence budou později zařazeny do filmu Krasavice Paříž.

1929

JACQUES PRÉVERT publikuje první text Trochu slušnosti čili Příběh ryby kapustňáka v revui Transition č. 18 z listopadu.
JACQUES PRÉVERT vyloučen s desítkou dalších ze surrealistické skupiny.

1930

Pracuje v reklamní agentuře Damour. S Ribemontem-Dessaignesem, Desnosem, Leirisem aj. píše protibretonovský pamflet Mrtvola a vlastní pamflet Smrt jednoho pána.
V revui Bifur číslo 7 vychází básnická próza JACQUES PRÉVERT Rodinné vzpomínky čili Bachař-anděl strážný.

1931

JACQUES PRÉVERT, Pierre Prévert a Duhamel pracují jako filmoví statisté. V revui Commerce vychází Pokus o popis hostiny hlav v Paříži, Francie a v revui Soutes Berla v povětří od JACQUES PRÉVERTA. První scénář JACQUES PRÉVERT Klidná ulička. Pobyt na Baleárách.

1932

JACQUES PRÉVERT opouští Montparnasse a stěhuje se do ulice de Dauphine ve čtvrti Saint-Germain-des-Prés. Nějaký čas bydlel také u sochaře Giacomettiho. Na počátku roku se ustavuje politicky a umělecky avantgardní herecký soubor Skupina Říjen (Groupe Octobre), s níž JACQUES PRÉVERT hraje a pro níž píše. Skupina Říjen hraje první politický skeč JACQUES PRÉVERT Ať žije tisk! Za osm dnů napíše scénář pro film Věc je vyřízena, který natočí Pierre Prévert a v němž JACQUES PRÉVERT hraje. Firma Pathé nařídí zničit všechny kopie filmu.

1933

JACQUES PRÉVERT píše texty prvních písní a scénáře.
Na jaře je Skupina Říjen v Moskvě a Leningradě.
V Moskvě získává první cenu na Mezinárodní olympiádě dělnického divadla s hrou JACQUES PRÉVERT Bitva u Fontenoy.
Po nástupu Hitlera píše J. P. řadu protinacistických divadelních agitek a jiných textů.
Natáčení filmu Pažitka, k němuž JACQUES PRÉVERT napsal scénář a v němž si zahrál.
Poznává skladatele Josepha Kosmu, autora hudby k jeho písním a některým filmům.

1934

JACQUES PRÉVERT píše řadu her pro Skupinu Říjen, např. první verzi Roura k rouře pasuje aneb Vzorně svorná rodina. Krátký pobyt v Československu, v Praze a Bratislavě, a práce na scénáři filmu Dolina, který nebyl realizován.
Vstupuje do Výboru antifašistických intelektuálů žádajícího jednotu celé levice.

1935

Zločin pana Lange, film s Jeanem Renoirem. Divadelní adaptace Cervantesova Divotvorného obrazu inscenovaného Jeanem-Louisem Barraultem.

1936

V revui Soutes č. 5 vychází Pět básní proti válce z Berly v povětří. Natočen první dlouhometrážní film Marcela Carného Jenny podle scénáře a s dialogy JACQUES PRÉVERT Scénář pro film Ostrov ztracených dětí. Od 1. července hraje Skupina Říjen pro stávkující v sále Mutualité i jinde řadu představení Divotvorného obrazu, v němž JACQUES PRÉVERT účinkuje. Film Venkovský výlet s Renoirem.
Pobyt na Baleárách.
V prosinci zastavuje Skupina Říjen činnost především z finančních důvodů. Jen některé texty JACQUES PRÉVERT psané pro ni se uchovaly a vyšly ve sbírce Podívaná z r. 1951.

1937

Cenzura zakazuje natáčení Ostrova ztracených dětí. Film Povedené drama s Carném.
V časopise Cinématographe vychází protiválečný filmový scénář JACQUES PRÉVERT Chystání utkání (u nás přeloženo pod názvem Na palubě před bitvou).

1938

Filmy Nábřeží mlh s Carném a Zmizelí ze Saint-Agil s Christianem-Jaquem.
JACQUES PRÉVERT opouští byt v ulici du Bac a odjíždí na několik měsíců do USA a na Baleáry.

1939

Film Den začíná s Carném.
S Richtrem, Henrym, Bruniusem píše scénář k Baronu Prášilovi. V době mobilizace leží nemocen se zápalem slepého střeva. Je dopraven do Orleansu a tam propuštěn z armády.

1940

Po porážce Francie se s přáteli uchyluje do Tourette-sur-Loup, Saint-Paul de Vence

1941

a do Antibes, kam za ním přijíždí Pierre Prévert Film Remorques s Crémillonem a

1942

s týmž film Letní světlo, s Carném Návštěva z temnot

1943

a s Pierre Prévert Sbohem, Léonarde.
Žáci lycea v Reims vydávají ilegálně ve 200 výtiscích cyklostylovaný soubor básní JACQUES PRÉVERT

1944

Dokončení filmu Děti ráje s Carném, začatém v roce 1943.
Dvě básně JACQUES PRÉVERT o Picassovi v Cahiers ďart. Smrt Suzanne, matky JACQUES PRÉVERT

1945

Film Aubervilliers s Elie Lotharem.
Představení Schůzky, baletu JACQUES PRÉVERT a J. Kosmy v divadle Sarah-Bernhardtové. Choreografie Petit, opona Picasso, výprava Brassai.
Pět rozhlasových a televizních pásem Za školou, věnovaných JACQUES PRÉVERT
Recitál JACQUES PRÉVERT a J. Kosmy v sále Chopin-Pleyel. Báseň Jsme v Saint-Paul de Věnce jako předmluva ke knížce André Verdeta Vzpomínky na přítomnost. René Bertelé se seznamuje s JACQUES PRÉVERT, posbírá jeho básně a vydá mu v edici Le Calligraphe nakladatelství Le Point du Jour sbírku Paroles — Slova s Brassaiovou obálkou.

1946

Film Brány noci s Carném.
Le cheval de trois — Kůň tří, sbírka básní JACQUES PRÉVERT, André Verdeta a André Virela, nakl. Le Portugal. Histoires — Příběhy, sbírka básní JACQUES PRÉVERT a A. Verdeta, ilustrace Mayo, nakl. Le Pré aux clercs. JACQUES PRÉVERT Poěmes — Básně, ilustrace Brassai', nakl. Tisné. Filmy Noemova archa s Henry Jaquetem a Cesta —
Překvapení s Pierre Prévert Báseň Rodinné vzpomínky čili Bachař-anděl strážný v nakl. Fontaine. Společnost Barrault-Renaud uvádí v Marigny pantomimu Babtiste podle Dětí ráje. Narození dcery Michéle.
První překlady poezie JACQUES PRÉVERT v našich časopisech a delší článek Františka Gótze: JACQUES PRÉVERT a vývoj nové lyriky.

1947

Televizní uvedení lyrické básně JACQUES PRÉVERT a J. Kosmy Ještě jednou na řece.
Skeč V rodině uveden poprvé na scéně Červená růže. Contes pour enfants pas sages — Pohádky pro nehodné děti, s ilustracemi Elsy Henriquezové. Le petit lion — Lvíček, příběh pro děti, s fotografiemi Ylly, nakl. Arts et Métiers graphiques.

1948

JACQUES PRÉVERT utrpěl velmi těžký úraz (dvojitá fraktura spodiny lebeční) pádem na chodník z prvního patra rozhlasu na Elysejských polích. Je několik týdnů v bezvědomí. Na rekonvalescenci odjíždí do jihofrancouzského Saint-Paul de Věnce v Provence se ženou Janine, bývalou tanečnicí, a s dcerou Michele. Zůstávají tu několik let. Experimentální studio televize vysílá Dobrou noc, kapitáne, JACQUES PRÉVERT a Pierre Prévert s Kosmovou hudbou. JACQUES PRÉVERT se věnuje soustavněji kolážím, které začal dělat v r. 1944.

1949

Rozhlasová relace Schůzka s JACQUES PRÉVERT Protináboženský text Transcendance, který byl její součástí, zákazu je cenzura. Nové vydání dlouhé básně C'est a Saint-Paul de Věnce — Jsme v Saint-Paul de Věnce, s obálkou Emilienny Delacroixové, nakl. La Nouvelle Édition, a nové, rozšířené vydání Paroles — Slova, nakl. Le Point du jour, nakl. NRF.

1950

V kabaretu La Rose rouge realizován scénář JACQUES PRÉVERT Chystání utkání z r. 1937.
Vychází Bětes — Zvířata, s fotografiemi Ylly, nakl. Le Point du jour — NRF.

1951

Sbírka dramatických útvarů, básní a písní JACQUES PRÉVERT Spectacle — Podívaná, nakl. Le Point du jour — NRF. Divadelní kabaret Pramen čtyř ročních dob, jehož uměleckým ředitelem je Pierre Prévert , uvádí Pokus o popis hostiny hlav v Paříži, Francie.
Rozhlasová realizace scénáře JACQUES PRÉVERT Fantom metro. Dlouhá báseň JACQUES PRÉVERT Vignette pour les vignerons — Viněta pro vinaře, kresby Francoise Gilotová, fotografie Márianna, nakl. Falaize, a Legrand bal du printemps, Velký jarní ples, fotografie Izis, nakl. La Guilde du livre, Lausanne.

1952

JACQUES PRÉVERT, Bim, le petit dne — Oslík Bim, komentář k filmu Albert Lamorisse, s fotografiemi, nakl. La Guilde du livre, Lausanne, pak Hachette. Les charmes de Londres — Půvaby Londýna, fotografie Izise, prózy Lettres děs iles Baladar — Dopisy z Baladárských ostrovů, kresby André Francois, nakl. Le Point du jour — NRF a Guignol — Kašpárek, kresby Elsy Henriquezové, nakl. La Guilde du livre. Komedie — balet JACQUES PRÉVERT Dokařovo srdce, na Mezinárodním festivalu v Hamburku.

1953

Dlouhometrážní animovaný film s Paulem Grimaultem Pasačka a kominík.
Vychází Tour de chant — Písňová suita, 14 básní JACQUES PRÉVERT, zhudebněných Christianem Vergerem, ilustrace Loris, a L'O pér a de la luně — Opera o luně, obrázky Jacqueline Duhěnová, hudba Verger. Obojí nakl. La Guilde du livre.
Dvojčíslo 3 a 4 revue Sortilěges: Jacques Prévert mezi námi, sborník šedesátky svědectví, výroků aj. Zredigoval Christian Galí.

1954

Divadelní soubor Grenler — Hussenot uvádí v Pramenu čtyř ročních dob druhou verzi divadelní hříčky Roura k rouře pasuje.

1955

V USA umírá Yves Tanguy.
Sbírka dramatických útvarů, básní a písní. JACQUES PRÉVERT Lo pluíe et le beau temps — Déšť a hezké počasí, nakl. Le Point du jour — NRF a pět básní z Baleár Lumléres ďhommes — Světla lidí, nakl. NRF.
Jean Queval vydává obsáhlou studil Jacques Prévert, nakl. Mercure de France.

1956

Film Chrám Matky boží v Paříži s Jeanem Delánnoyem.
Album Miró s reprodukcemi malíře, s texty JACQUES PRÉVERT a G. Ribemonta-Dessaignese.

1957

JACQUES PRÉVERT vystavuje koláže v Galerie Adrien Maeght v Paříži, která vydává knihu o nich Images — Obrazy s textem René Bertelého. Film Seina potkala Paříž s Jorisem Ivensem.

1958

Krátký film Paříž jí svůj chléb s Pierre Prévert a krátký animovaný s Grimaultem Hlad světa.
Jen tak, český výbor Adolfa Kroupy z poezie Jacquesa Préverta, kterou přeložili přední čeští prévertovští překladatelé. Doslov napsali Adolf Kroupa a Miloš Macourek. Grafická úprava Václav Bláha, SNKLHU.

1959

Portraits de Picasso — Picassovy portréty s fotografiemi André Villerse, nakl. Muggiani, Milán. Barevný a černobílý film Krasavice Paříž s Pierre Prévert

1960

V revui Elle vyšly vzpomínky JACQUES PRÉVERT Enfance — Dětství.

1961

Pierre Prévert natočil pro belgickou televizi a Belgickou kinematéku film Můj bratr Jacques.
Krátký film JACQUES PRÉVERT Slavné lásky s Michelem Boisrondem. Couleur de Paris — Barva Paříže s fotografiemi Petera Corneliuse, nakl. Edita S. A., Lausanne.

1962

Film Divotvorný obraz s Pierre Prévert Diurnes — Denní motýli. Dekupáže a fotografie P. Picassa a fotografie A. Villerse, nakl. Berggruen.

1963

Sbírka básní JACQUES PRÉVERT Histoires et ďautres histoires — Příběhy a jiné příběhy, nakl. Le Point du jour — NRF. Není se čeho bát, výbor z poezie JACQUES PRÉVERT v kolibri edici, přeložili F. Bárta, F. Hrubín, A. Kroupa a jiní. Uspořádal a doslov napsal A. Kroupa. Vyzdobil, vazbu a grafickou úpravu navrhl Jiří Svoboda, SNKLU.

1964

< Televizní film podle Andersenovy pohádky Malý Klaus a Velký Klaus s Pierre Prévert Les chiens ont soif — Psi žízní. Fotografie a suché jehly Maxe Ernsta, nakl. Au Pont děs Arts. Výstava koláží Obrazy J. P. v Antibes, New Yorku, Londýně, Paříži, s katalogem reprodukujícím také Picassův plakát k této výstavě.
Ta láska, první slovenský výbor z poezie JACQUES PRÉVERT Přeložil a doslov napsal Vladimír Reisel. Ilustrace a vazba Marián Čunderlík. Grafická úprava Lubomír Krátký. Pro členy Kruhu mllovnikov poezie vydal Slovenský spisovatel, Bratislava.

1965

Gulllaume Hanoteau Zlatý věk Saint-Germain-des-Prés, kniha vzpomínek, také na JACQUES PRÉVERTA a Skupinu Říjen, nakl. Denoěl.

1966

Fatras — Harampádí, básně, texty a 55 koláží, nakl. Le point du jour-Gallimard.
Ta láska a neláska. Přeložil a doslov napsal Vladimír Reisel. Obálka a ilustrace Marián Čunderlík, grafická úprava Ladislav Hruškovič. Slovenský spisovatel. Gérard Guillot, Prévertovi — JACQUES PRÉVERT a Pierre Prévert v edici Film dneška, nakl. Seghers. Televizní film Převozníkův dům s Pierre Prévert

1967

Divadelní hříčky. Přeložil a doslov napsal Jiří Konůpek. Obálka Jana Sigmundová, Orbis.
André Bergens, Prévert, studie v edici Classíques de XXě siécle, nakl. Edltlons universitaires.
Český katalog s Prévertovými texty v překladu Anny Fárové ke kolážím Diurnes P. Picassa s fotografií A.
Villerse k výstavě v Galerii Vincence Kramáře v Praze. 1970 Imaginaires — Pomyslnosti — 27 koláží provázených texty. Nakl. Albert Skira, Ženeva, v edici Stezky tvorby.

Zdroj:
Jacques Prévert: Jako zázrakem (Klub přátel poezie 1972). Přeložil Adolf Kroupa.

Jacques Prévert zemřel 11.4.1977

Připomínky k textu, prosím, poslat jako

Stránka byla upravena programem AceHTML Pro 5.06.1.

Zdrojový kód byl po dvaceti letech (2021) zkontrolován programem HTMLPad