Police lyriky (The shelf of lyrics) Polička plná básní a občas i poezie

Vzývejte bubny. Třesk polnic tetrarchů! 
Jaro vystupuje v mýdlových pěnách z lázní 
a malá Kiki vklouzla z byró do mechu 
na měkký otoman, kde sladce blouzní.

Svá dívčí prsa lechtá kapradím, 
zpívajíc křehké písně karmelitek. 
Úl vznesl se jak dým a baldachýn. 
Šestnáctiletá rusalka má svátek.

A svatojánské mušky věnčí šat, 
pod nímž se chvěje ochmýřené místo. 
Srnky jdou s pomněnkami tancovat. 
Ó hrejte, sladký violoncellisto.

Galantní vodník v rákosí,
noc z růží pleťovek. Ó jít a dotýkat se.
Hasiti žízeň oázy
na břiše v perleťové kapce.

Cypřiše s harfou. Ó pentle s bělásky, 
chvějte se, jasmíny, kvetoucí na bulváru. 
Jaro. Ach, bloudit šťasten bez lásky 
a dýchat noční liliovou páru.

Poupatům zpívat něžné koledy, 
klást oči na pleť ňader pod hedvábím 
a píti mléčné planetoidy 
na otomanu v paviloně s loubím.
 

(narozen 26. května 1900 v Biskoupkách na Moravě) debutoval básněmi, v nichž převládala fantazijní a slovní stránka nad ideologickou. Vstoupiv do skupiny Devětsilu, jež sdružila levici poválečné literární a umělecké avantgardy, stal se kolem roku 1923 s Karlem Teigem iniciátorem poetistického hnutí. V svých sbírkách zdůrazňuje zvláště obrazivou a hudební funkci básnického výrazu a psychický automatismus jakožto proces, z něhož těží volné obrazy a metafory. Užíval systematicky asonance, avšak i pravidelného rýmovaného verše, a jeho poezie má často experimentální ráz. Napsal knihy básní Most, Pantomima, Menší růžová zahrada, Básně na pohlednice, Nápisy na hroby, Diabolo, Blíženci, Akrobat, Edison, Hra v kostky, Židovský hřbitov, Snídaně v trávě, Básně noci, Skleněný havelok, Pět prstů, Zpáteční lístek, Sbohem a šáteček, Žena v množném čísle. Vydal prózy Wolker, Karneval, Kronika z konce tisíciletí, Posedlost, Dolce far niente, Chtěla okrást lorda Blamingtona, Pan Marat, Sexuální nokturno, Jak vejce vejci, Monaco, Neviditelná Moskva, Řetěz štěstí a dramata Strach, Schovávaná na schodech (adaptace Calderónovy hry) a Milenci z kiosku. Překládal Baudelaira, Poea, Rimbauda, Mallarméa, Eluarda. S Karlem Teigem vydal Manifesty poetismu. Roku 1934 založil českou surrealistickou skupinu a napsal její první manifestaci nazvanou Surrealismus v ČSR. Po absolvování filosofické fakulty byl krátce tajemníkem Masarykova naučného slovníku. Od roku 1925 se věnoval spisovatelství. Po roku 1945 zastával místo přednosty filmového odboru na ministerstvu informací. Roku 1953 jmenován národním umělcem. Zemřel 6.4.1958 v Praze krátce po návratu z cesty do Itálie

Připomínky k textu, prosím, poslat jako    
Stránka byla upravena programem  AceHTML Pro 5.06.1.
Zdrojový kód byl po dvaceti letech (2021) zkontrolován programem HTMLPad