modrásek Police lyriky
(The shelf of lyrics)
Polička plná básní a občas i poezie
pegas
Abecedně básně       |       Abecedně autoři      



 

Neruda Pablo

LXXXIX (Noc)


 

Až vydechnu naposled, své ruce mi na oči přilož:
chci, aby jejich světlo a horoucí obilí
mě ještě jedenkrát svou svěžestí prostoupilo:
abych cítil tvé prsty, jež můj osud změnily.

Chci, abys žila, budu tě čekat v spánku,
abys čichala vůni, co moře ti přivěje,
abys dál naslouchala vichřicím, šumu vánků,
abys chodila v písku, kam vtiskli jsme šlépěje.

Chci, aby to, co miluji, zůstalo živé,
tobě jsem nejvíc zpíval a nejvíce rád tě měl,
a proto, kvetoucí, dál se květy přiodívej,

abys dosáhla všeho, co jsem pro tebe vysnil,
aby můj stín se ti o vlasech procházel,
aby poznali nejlíp prapříčinu mých písní.
 
(Knihy veršů, 1968)




Neruda Pablo

12.7. 1904 - 24. 9. 1973, vl.jm. Neftalí Richarde Reyes Basualto (pseudonym Neruda podle Jana Nerudy), chilský básník; pěvec bojujícího lidu a hlasatel lidské solidarity, svobody a míru. 1934-37 konzul ve Španělsku a účastník obč. války (Španělsko v srdci); od 1945 člen KS Chile; od 1950 člen Světové rady míru; od 1958 člen ÚV KS Chile, 1969 prezidentský kandidát KS, vzdal se kandidatury ve prospěch S. Allenda. Po prvém úspěchu milostné lyriky (Dvacet básní o lásce) se proslavil hlavně sociálně angažovanou politickou a protifašistickou poezií (Zpěv lásky o Stalingradu), zejména epopejí o Latinské Americe Veliký zpěv. Česky též Sídlo na zemi, Kapitánovy verše, Hrozny a vítr, Elementární ódy, Hrdinský zpěv, Ještě, Nezahynulo světlo; paměti Vyznávám se, že jsem žil; drama Sláva a smrt Jóaquíny Muriety. Mez.Len.c. (1953), Nobelova cena 1971.


Zdroj:
Malá československá encyklopedie













Pablo Neruda

Chilský básník Ricardo Neftalí Reyes se narodil 12. 7. 1904 v Parralu. Byl okouzlen španělským překladem Nerudových Malostranských povídek natolik, že si zvolil jméno Neruda jako svůj pseudonym. Českou republiku několikrát navštívil a v 50. letech zde delší čas pobýval, když ho politická diktatura v Chile donutila žít ve vyhnanství. První článek uveřejňuje již v roce 1917. Jeho poezie se vyvíjela od postmodernismu přes surrealismus a po roce 1945 k hovorové bezprostřednosti. Najdeme v ní politické a sociální motivy. V roce 1971 obdržel Nobelovu cenu za literaturu. Zemřel 24. 9. 1973.










Dílo:

Sídlo na zemi
Třetí sídlo
Veliký zpěv
Dvacet básní o lásce a jedna píseň ze zoufalství
Ódy na živly a věci nejprostší

Zdroj: www.maturity.cz/referaty





Pablo Neruda

Moje žena je venkovanka jako já. Narodila se Chillánu, což je město na jihu. Toto město je pověstné ve šťastných dobách lidovou keramikou a v nešťastných dobách strašlivými zemětřeseními. Všechno jsem o ní vypověděl ve Stu sonetech o lásce. Snad ty verše vyjeví, co pro mě znamená. Země a život nás spojily.
Ačkoliv to nikoho nezajímá, jsme šťastni. Svůj společný čas trávíme dlouhým pobytem na opuštěném pobřeží Chile. Nikoliv v létě, protože v té době sluncem spálený břeh vypadá jako žlutá poušť, ale v zimě, kdy se v podivné květeně odívá deštěm a chladem, zelení, žlutí a purpurem. Občas odjíždíme od divokého a samotářského oceánu do nervózního města Santiaga, kde společně trpíme komplikovanou existencí ostatních.
Matilde zpívá působivým hlasem moje písně.
Já jí věnuji všechno, co napíši a co mám. Není toho mnoho, ale ona je spokojená.

(Z knihy Pabla Nerudy Vyznávám se, že jsem žil, Paměti, Praha 1976)


Nobelova cena     

Děkuji za spolupráci paní Pavle Konupčíkové



Připomínky k textu, prosím, poslat jako    
Stránka byla upravena programem  AceHTML Pro 5.06.1.Made with AceHTML 5 Pro.
Zdrojový kód byl po dvaceti letech (2021) zkontrolován programem HTMLPad