modrásek Police lyriky
(The shelf of lyrics)
Polička plná básní a občas i poezie
pegas
Abecedně básně       |       Abecedně autoři      



 

Neruda Pablo

III (Ráno)


 

Má drsná lásko, fialko s trny růží,
jak pichlavým trním se prodírám vášněmi,
oštěpe bolesti, který mi drásáš kůži,
jak jsi našla mou duši po cestách bloudění?

Proč jsi najednou vrhla plameny temné
mezi listy mé cesty a zchladila můj sen?
Kdo tě naučil krokům, jež tě dovedly ke mně,
čí květ, čí kámen, čí kouř ti zradil, kde jsem?

Cítil jsem, jak se chvěje kolem bázlivá noc
a úsvit naplňuje svým vínem všechny číše,
jak slunce nastoluje na obloze svou moc,

zatímco krutá láska mě obkličuje tiše,
až meči a ostny drásajíc kůži těla
palčivou cestu mi v srdci otevřela.
 
(Knihy veršů, 1968)




Neruda Pablo

12.7. 1904 - 24. 9. 1973, vl.jm. Neftalí Richarde Reyes Basualto (pseudonym Neruda podle Jana Nerudy), chilský básník; pěvec bojujícího lidu a hlasatel lidské solidarity, svobody a míru. 1934-37 konzul ve Španělsku a účastník obč. války (Španělsko v srdci); od 1945 člen KS Chile; od 1950 člen Světové rady míru; od 1958 člen ÚV KS Chile, 1969 prezidentský kandidát KS, vzdal se kandidatury ve prospěch S. Allenda. Po prvém úspěchu milostné lyriky (Dvacet básní o lásce) se proslavil hlavně sociálně angažovanou politickou a protifašistickou poezií (Zpěv lásky o Stalingradu), zejména epopejí o Latinské Americe Veliký zpěv. Česky též Sídlo na zemi, Kapitánovy verše, Hrozny a vítr, Elementární ódy, Hrdinský zpěv, Ještě, Nezahynulo světlo; paměti Vyznávám se, že jsem žil; drama Sláva a smrt Jóaquíny Muriety. Mez.Len.c. (1953), Nobelova cena 1971.


Zdroj:
Malá československá encyklopedie













Pablo Neruda

Chilský básník Ricardo Neftalí Reyes se narodil 12. 7. 1904 v Parralu. Byl okouzlen španělským překladem Nerudových Malostranských povídek natolik, že si zvolil jméno Neruda jako svůj pseudonym. Českou republiku několikrát navštívil a v 50. letech zde delší čas pobýval, když ho politická diktatura v Chile donutila žít ve vyhnanství. První článek uveřejňuje již v roce 1917. Jeho poezie se vyvíjela od postmodernismu přes surrealismus a po roce 1945 k hovorové bezprostřednosti. Najdeme v ní politické a sociální motivy. V roce 1971 obdržel Nobelovu cenu za literaturu. Zemřel 24. 9. 1973.










Dílo:

Sídlo na zemi
Třetí sídlo
Veliký zpěv
Dvacet básní o lásce a jedna píseň ze zoufalství
Ódy na živly a věci nejprostší

Zdroj: www.maturity.cz/referaty





Pablo Neruda

Moje žena je venkovanka jako já. Narodila se Chillánu, což je město na jihu. Toto město je pověstné ve šťastných dobách lidovou keramikou a v nešťastných dobách strašlivými zemětřeseními. Všechno jsem o ní vypověděl ve Stu sonetech o lásce. Snad ty verše vyjeví, co pro mě znamená. Země a život nás spojily.
Ačkoliv to nikoho nezajímá, jsme šťastni. Svůj společný čas trávíme dlouhým pobytem na opuštěném pobřeží Chile. Nikoliv v létě, protože v té době sluncem spálený břeh vypadá jako žlutá poušť, ale v zimě, kdy se v podivné květeně odívá deštěm a chladem, zelení, žlutí a purpurem. Občas odjíždíme od divokého a samotářského oceánu do nervózního města Santiaga, kde společně trpíme komplikovanou existencí ostatních.
Matilde zpívá působivým hlasem moje písně.
Já jí věnuji všechno, co napíši a co mám. Není toho mnoho, ale ona je spokojená.

(Z knihy Pabla Nerudy Vyznávám se, že jsem žil, Paměti, Praha 1976)


Nobelova cena     

Děkuji za spolupráci paní Pavle Konupčíkové





Připomínky k textu, prosím, poslat jako

Napište, prosím, připomínky do návštěvní knihy na hlavní stránce.



Stránka byla upravena programem  AceHTML Pro 5.06.1.Made with AceHTML 5 Pro.
WebPage created per programme  AceHTML Pro 5.06.1.

Copyright © 2010-2011 basne.webzdarma.cz. All rights reserved.