modrásek Police lyriky
(The shelf of lyrics)
Polička plná básní a občas i poezie
pegas
Abecedně básně       |       Abecedně autoři      



 

Mikuláš Medek

Emilo!


 

Píši na tvou slabinu hieroglyf své lásky,
magické znamení deštivého dne,
nezměřitelnou chuť Tvého masa,
Tvé pohyby,
píši na Tvou tkáň ticho oplodňování.
Píši na Tvé poprsí Tebe,
na Tvé nohy statistiku Tvého tance.
Odkrývám tvé sliznice,
abych v nich našel Tvou lásku bez klíče,
bez ciferníku hodin,
bez skříně plné porcelánových skřítků,
bez dívky s plamenem pod hlavou,
bez kněží, bez svátosti, beze snu.
 
 
krásný surrealistický text vyšel v článku Kolik vydrží žena v MF Dnes ze dne 11-10-2005.
Článek byl věnován známé fotografce Emile Medkové



Životopisná data Mikuláše Medka
Mikuláš Medek   

1926
narozen 3. 11. v Praze jako mladší syn spisovatele generála Rudolfa Medka a Evy Medkové, roz. Slavíčkové

1942 — 44
studuje na státní grafické škole v Praze (prof. K. Müller)

1944 — 45
totálně nasazen; plete tašky v pražské Dorce; člen studentské revoluční skupiny, s níž se 5. — 9. května účastnil Pražského povstání; po válce navštěvuje Akademii výtvarných umění v Praze (škola prof. V. Mináře); vystavuje 2 obrazy na výstavě „Studenti výtvarníci" v Uměleckoprůmyslovém muzeu v Praze; začíná se přátelsky stýkat s L. Farou;
první cykly obrazů Svět tykve a Svět cibule

1946
přestupuje z Akademie výtvarných umění (škola prof. V. Rady) na Vysokou školu uměleckoprůmyslovou v Praze do školy prof. F. Muziky

1947
přechází do školy prof. F. Tichého na VSUP v Praze; realizuje řadu surrealistických objektů a cykly obrazů Infantilní procházka a Infantilní krajina

1948
seznamuje se s J. Istlerem a K. Hynkem; začíná obrazový cyklus Zázračná matka

1949
vyloučen z VŠUP v Praze; poznává V. Boudníka; provádí cyklus surrealistických koláží jako úvod k svému surrealistickému období; vznikají obrazy Úsměvy poledne, Vajíčko a Magnetická ryba, připravovány kresbami a texty

1950
provádí obrazy Akvárium a Hluk ticha, začíná cyklus Hostina

1951
žení se s Emilou Tláskalovou; několik měsíců pracuje jako pomocný dělník na revolverovém soustruhu ve smíchovské Škodovce; spolupracuje na ineditních „pracovních sbornících" skupiny výtvarníků a básníků kolem K. Teigeho, shrnujících výsledky měsíční práce (texty a reprodukce obrazů); ve funkci pořadatelů jednotlivých svazků, nadepsaných zvěrokruhovým znakem, se od ledna do října vystřídali Karel Hynek, Jan Kotík, Karel Teige, Vratislav Effenberger, Václav Tikal, Libor Fára, Mikuláš a Emila Medkovi a Josef Istler; účastní se první ankety o moderním umění a surrealismu, kterou v prvním svazku „pracovního sborníku" připravil V. Effenberger, a do níž kromě pořadatele a Medkových přispěl K. Teige a V. Tikal; uzavírá své surrealistické období obrazem Hostina IV

1952
narodila se mu dcera Eva

1953
začíná třetí existenciální období figurálních kompozic cyklem Žerekuře spolupracuje na 1. a 2. Objektu, ineditních sbornících redigovaných V. Effenbergerem, a odpovídá na Jarní anketu o surrealismu do 2. Objektu

1954
maluje černý kýč, obraz Hlava, která spí imperialistický spánek vzniká obraz Senzitivní akce a Nahý v trní I (přemalován)

1955
restauruje spolu s S. Podhrázským a Z. Palcrem fresky na hudební škole v Strakonicích a sgrafita na gymnasiu v Klatovech; dokončil pouze jediný obraz Polibek

1956
v Przegladu artystycznym vychází orientační článek, v němž se poprvé informuje o jeho díle a reprodukuje jeho obraz;
končí cyklus Akce: Velké jídlo

1957
L. Vachtová uveřejňuje v Tvaru první u nás vyšlý článek o jeho díle doprovázený reprodukcemi jeho obrazů; J. Škvorecký mu zadal ilustrace k Waughovým Drahým zesnulým pro Světovou literaturu, jež musely vyjít pod pseudonymem Dagmar Kozáková; cyklus Hry tvoří přechod k následujícímu čtvrtému období, začíná proces abstrahování a redukce

1958
vystavuje dva obrazy (Akce I — Vajíčko, 1955—6, Pletařka, 1957) na výstavce současných českých výtvarníků na filosofické fakultě UK v Praze spolu s L. Farou, J. Istlerem, O. Janečkem, A. Karáskem, J. Kotíkem a K. Teissigem;
seznamuje se s J. Koblasou a jeho prostřednictvím s ostatními členy skupiny Šmidrů; maluje Modrou Venuši; spolupracuje na 3. ineditním Objektu

1959
seznamuje se s K. Pendereckim, J. Patkowskim a L. Nonem; vzniká Červená Venuše, začíná cyklus Kostrčí a Preparovaných obrazů

1960
vychází článek L. Vachtové v Biennale o pěti českých malířích (J. Istler, J. Koblasa, J. Kotík, M. Medek, Z. Sklenář), v němž je západní čtenář poprvé informován o díle těchto umělců; spolupracuje na 4. ineditním Objektu; vzniká preparovaný obraz Romanticky založený strýc Karel

1961
vystavuje v souboru moderního umění AJG na Hluboké a Vimperku; spoluzakládá (17. 10.) skupinu Konfrontace, v níž se sešlo šestadvacet výtvarníků a šest teoretiků za účelem konfrontační výstavy; maluje obraz Padající velký orloj a cykly Maso kříse a Kříž železa

1962
spolupracuje na 5. ineditním sborníku; podniká studijní cestu do Polska, kde vystavuje na konfrontační výstavě českých a polských umělců Argumenta ve Varšavě, kde se sešli z české strany Baleár, Boudník, Istler, Koblasa, Medek, Piesen, Veselý a z polské Bogusz, Dlubak, Gierowski, Kierzkowski, Krzysztofiak, Lenica, Pagowska, Stažewski, Tchórzewski a Ziemski; zastoupen v souboru moderního umění AJG v Kamenici nad Lipou; vznikají obrazy Utrpení 16 000 červených cm2 a Oslava 21 870 červených cm2

1963
vystavuje tři obrazy (Oslava 21 870 červených cm2, Náhlá příhoda na hranici 16 200 růžových cm2, Senzitivní signál I) na diskusním večeru v Domě spojů v Praze; poprvé vystavuje větší soubor svých prací (pětadvacet obrazů z let 1958—1963) na společné výstavě s J. Koblasou v Teplicích; zastoupen na výstavách Hluboká 1963 a Rychnov 1963; od prosince organizován jako kandidát v SčSVU; vznikají cykly Náhlé příhody, Senzitivní manifestace a Senzitivní signály;
provádí nástěnné obrazy pro haly Čs. aerolinií v Damašku a Košicích a oltářní obraz pro chrám sv. Petra a Pavla v Jedovnicích na Moravě podle návrhu z roku 1962

1964
vystavuje tři obrazy (Senzitivní manifestace I, Sesutý signál, Signál TEM) na Výstavě D v Nové síni ve Vorgilské ulici v Praze; zastoupen na připravované výstavě Imaginativní malířství 1930-50 na Hluboké, na Rychnově 1964, na výstavě přírůstků Národní galerie v Praze a Oblastní galerie středočeského kraje na Nelahozevsi; jmenován členem SČSVU; zvolen náhradníkem ÚV SČSVU; končí cyklus obrazů s přesně měřenými centimetry čtverečními, maluje první obraz z cyklu Příliš mnoho alkoholu; navrhuje nástěnný obraz pro halu Čs. aerolinií v Paříži;
účastní se soutěže na výzdobu nové budovy letiště Praha-Ruzyně, v níž získává první cenu a jeho návrh je vybrán k realizaci

1965
v dubnu probíhá jeho první samostatná výstava v Nové síni ve Voršilské ulici v Praze (výběr devětatřiceti obrazů z let 1947—65) za neobvyklé pozornosti publika; poprvé je zastoupen na výstavách československého moderního umění na Západě (Bochum a Baden-Baden, Paříž, Mnichov, Liege a Rotterdam) i na mezinárodních výstavách (Salon mladých v Paříži, bienále v Saň Marinu, Dada bis heute v Alpbachu, Alternativě attuali v Aquille); vzniká cyklus Inkvizitoři a Příliš těžký spánek

Mikuláš Medek

1966
1. května se stěhuje do nového ateliéru na Letné; samostatné výstavy jeho obrazů pořádá Jednotný závodní klub ROH v Ústí nad Orlicí (11 obrazů) a Oblastní galerie v Liberci (dvacet dosud nevystavených obrazů z let 1960—65); zastoupen na Jarní výstavě 1966 v pražském Mánesu, přehlídce současné avantgardy v Gottwaldově a na Aktuálních tendencích českého umění v Praze, výstavě pořádané u příležitosti IX. mezinárodního kongresu výtvarných kritiků v Praze; účastnil se výstav československého moderního umění v Západním Berlíně, Mexico City, Bruselu a Worpswede i mezinárodních výstav Comparaisons v Paříži a Salónu v Lausanne; podnikl studijní cesty do Západního Berlína a NSR;
maluje cyklus sedmi obrazů Sklenice plná nepokoje a cyklus Hosté bez hostitele; vznikají první Zobrazení pohledu na. ..; za ilustrace k Březinovým Rukám dostává cenu brněnského nakladatelství Blok, doprovází kresbami Malířské povídky F. Langra

1967
na pozvání galerie La Bertesca žije a maluje měsíc v Janově; táž galerie pořádá první samostatnou výstavu jeho obrazů a kreseb na Západě; zastoupen na výstavě Symboly obludnosti v pražské galerii D, na Fantasijních aspektech ve Spálově galerii, na výstavě Jeden okruh volby v Písku a na výstavě Obraz 67 v Brně; účastní se výstav československého moderního umění v NSR (Celle, Soest, Kiel), v Turíně, Stokholmu, Haagu, Bukurešti a Antverpách; navštěvuje znovu NSR (Celle) začíná své Pokusy o portrét...

1968
měsíc žije a maluje v Janově; navštěvuje NSR, kde vystavuje se skupinou Arche v Hameln a Dortmundu; zastoupen na výstavách v Rjece (kresby) a v Římě (koláže), na Salonu de Mai v Paříži a bienále v Lignanu, kde získal první cenu;
účastní se výstavy 300 malířů, sochařů a grafiků k 50létům republiky v Praze; začíná cyklus Projektanti věží

1969
vyznamenán státní cenou Klementa Gottwalda; účastní se výstavy československého umění v Římě; samostatně vystavuje v Praze v Malé galerii Československého spisovatele (Kresby a ilustrace), v Řeznu, v Janově (Galleria La Bertesca), Spálově galerii v Praze a Krajské galerii v Hradci Králové; provedl nástěnnou malbu pro novou budovu letiště v Praze-Ruzyni

data z knihy Bohumíra Mráze: Mikuláš Medek (Obelisk 1970)


Mikuláš Medek zemřel 23-08-1974 v Praze





Připomínky k textu, prosím, poslat jako

Napište, prosím, připomínky do návštěvní knihy na hlavní stránce.



Stránka byla upravena programem  AceHTML Pro 5.06.1.Made with AceHTML 5 Pro.
WebPage created per programme  AceHTML Pro 5.06.1.

Copyright © 2010-2011 basne.webzdarma.cz. All rights reserved.