modrásek Police lyriky
(The shelf of lyrics)
Polička plná básní a občas i poezie
pegas
Abecedně básně       |       Abecedně autoři      



 

Karel Hynek Mácha

ROZPROSTŘELA CHLADNÁ NOC



Rozprostřela chladná noc 
nad lesy bezhvézdné roucho; 
studený vál vítr lesem 
a po listí starých dubů 
tuhly tiché slzy noci. 
Skryla zvěř se do svých doupat, 
spalo ptactvo v teplu hnízda, 
jen dvé ještě dravých ptáků 
bdělo v stínu černé jedle, 
po kořisti číhajíc. 
Pokraj lesa, pode skálou 
stojí dvé zlých zákeřníků, 
jinoch jarý, šedý starec. 
„Co se bělá," vece jinoch, 
„co se bělá cestou s hory?" 
„Snad to Lůna pobluzuje
ve vrcholích tmavých jedlí; 
nebo labuť časně vstává. 
Snad dokonce z dálné vlasti 
druh jde tebe navštíviti 
či milenka k tobě spěje." 
Zachvěje se jinoch jarý, 
odhovoří jemu tiše: 
„Ba jest to jen nový sníh, 
dávno zašlá bílá Lůna, 
labutě již pryč odtáhly, 
vlasti neznám ani druha, 
milenku jsem neměl žádnou. 
Vlastí mou jest temný les, 
druhem meč můj ocelivý 
a mou mílkou černá noc."
 
Z výboru Karel Hynek Mácha - Daleká pouť. Klub přátel poezie, Praha 1976



Karel Hynek Mácha
Farského litografie z almanachu Maj 1858 1810

16. 11. se narodil Hynek Mácha (jméno Karel je pouze literární a básník je připojil až k jednomu z prvních otisků svých veršů), syn Antonína Máchy a Marie Anny rozené Kirchnerové.
Otec pocházel z Měšetic u Sedlce (narozen 1769) a v Praze se usadil po dlouholeté vojenské službě asi roku 1807 jako mlynářský tovaryš (stárek).
Matka (narozena 1781) pocházela z rodiny dávno v Praze usedlé; její otec byl varhaníkem u Svatého Mikuláše. Oba rodiče svého staršího syna přežili (otec zemřel 1843, matka 1840).
V době Hynkova narození bydleli Máchovi na Újezdě čp. 400 v domě U bílého orla.

1811
Rakouským státním bankrotem se rodina dostala do finanční tísně.

1812
29. 9. se narodil Hynkův bratr Michal; později se stal mlynářským jako jeho otec, pak pracoval při stavbě železnic.

1815
Máchova rodina byla nucena přestěhovat se do lacinější čtvrti: do Mlýnské uličky poblíž Sv. Petra, do domu u Horských (č. 1182).

1817
Hynek Mácha začal chodit do školy — byla to farní škola u Svatého Petra, v přímém sousedství kostela.

1820
Katecheta Knobloch, Máchův učitel, možná probudil ve svém žáku počátky národního uvědomění.

1821
Karel Hynek Mácha přešel na hlavní školu u piaristů v Panské ulici.

Jan Zrzavý, ilustrace k Máji, 1924 1822
Máchovi byli nuceni se přestěhovat do Benediktské ulice (č. 689, pak 690) poblíž chudinské čtvrti Na Františku.
Na základě úředního lékařského potvrzení o onemocnění úbytěmi a dnou požádal Ant. Mácha o povolení krupařské živnosti.

1824
Z tohoto roku pravděpodobně pochází první dochovaná písemná práce Máchova — školní úloha z katechismu Příběh Josefa Egyptského. — Vstoupil na piaristické gymnázium na Příkopech (stávalo vedle kostela svatého Kříže).
Karel Hynek Mácha uzavřel trvalé přátelství s Eduardem Hindlem, tehdy studentem na gymnáziu staroměstském.

1826
Máchův otec konečně dostal od magistrátu povolení provozovat krupařskou živnost. Toho nebo následujícího roku se rodina usadila na Dobytčím trhu (Karlovo náměstí) v domě u Hrbků (čp. 551) poblíž Svatého Ignáce. Karel Hynek Mácha zde žil až do roku 1836. Otec si tu otevřel krupařský obchůdek; jeho výnos byl pravděpodobně jen skromný.

před 1830, možná už 1827 (?)
Z této doby pochází první dochovaný Máchův básnický pokus. Báseň Straba je ohlasem hrůzostrašných kramářských balad.

1828 a 1829
Obojí prázdniny trávil Karel Hynek Mácha u otcových sourozenců v Měšeticích. Už tehdy se projevila jeho záliba v toulkách volnou přírodou, navštěvování starých hradů (Borotín); scházel se se studenty bydlícími v okolí. Strýc Václav Bárta se stal po šesti letech předlohou postavy vojenského vysloužilce z Cikánů.

1829 (Versuche)
Karel Hynek Mácha začal skládat německé básně. Byly to začátečnické práce, částečně měly ještě charakter školních úloh. Projevil se v nich vliv německých básnických almanachů, které v Praze vydával profesor Alois Klár. — Ohlasy Máchových prvotin dolehly i do některých jeho pozdějších básní českých. Poslední Máchova německá báseň pochází asi z roku 1833, nic byla v té době už výjimkou. 1830 První české básně Na filozofii Máchův kroužek
První české básně: Na hřbitově, Romance, Měsíček aj. Jsou to ohlasy dobové sentimentální romantiky.
Karel Hynek Mácha vstoupil na filozofii, tj. na dvouletou přípravku na univerzitu. Jeho profesory byli mj. F. Exner, A. Klár, Jan Nejedlý. Už v době filozofických studií se Karel Hynek Mácha stal středem širokého kroužku vrstevníků, který se často scházel i v jeho „trudné komnatě" na Dobytčím trhu k debatám i předčítání vlastních literárních prací. Jména některých z příslušníků kroužku: E. Hindl, V. Mach, K. J. Erben, J. J. Kalina, J. Pokorný, J. Frank, J. Beneš, V. Štulc, A. Strobach, V. Filípek, J. Franta Šumavský, později i K. Sabina a F. L. Rieger.

1831
Jungmann Další básnické prvotiny

Karel Hynek Mácha navštěvoval přednášky Josefa Jungmanna o českém jazyce na Akademickém gymnáziu. Jungmann veřejně pochválil jeho báseň Svatý Ivan, jež pak byla otištěna ve Večerním vyražení v prosinci 1831.
K dalším českým básním z této doby patří Srdcimému, Vorlík, Přelka, Svatý Vojtěch, Syn mlynářův, Noc. Byly to stále ještě prvotiny, epigonsky nápodobující běžné vzory soudobé sentimentální lyriky a baladiky. Projevil se také vliv Máchovy oblíbené četby — Rukopisu královédvorského.
Karel Hynek Mácha a jeho přátelé se sympatiemi sledovali polské povstání.

1832
Básnické zrání Mnich Literární zápisníky Polsko Cesty po Čechách Marinka Stichová Juristou

V lednu byla ve Večerním vyražení otištěna báseň Abaelard Heloíze.
Tento rok uzavřel v Máchově tvorbě období prvotin. Patří sem básně Idůna, Bojarín, Píseň (Pod starým hradem), Zpěvec, Čech, Těžkomyslnost, Hrobka králů a knížat českých, Královic, Jaroslavna, Vzor krásy a řada jiných. V tomto a následujícím roce byly napsány i básně z cyklu Ohlas písní národních, který představuje naprosto samostatný přístup k využívání lidové poezie v umělé lyrice. Také v ostatních jmenovaných básních se rychle vyhraňuje Máchova básnická osobnost; Karel Hynek Mácha zcela zvládl technickou úroveň, k níž se vypracovala obrozenecká lyrika, využívá však dosavadních postupů k stupňovanému vyjádření básnického subjektu, zkonkrétňuje své vidění a líčení přírody, emoce se už nepřizpůsobují typizovaným postojům a gestům, jež dosud v lyrice převládaly. V některých pointách se však dosud vnitřní i vnější konflikty usmiřují v duchu křesťanství.
Na konci roku 1832 a v prvních měsících 1833 Karel Hynek Mácha vytvořil — pod silným vlivem lorda Byrona, kterého tehdy horlivě četl — fragmenty lyrickoepické básně Mnich.
Z prózy vzniklo na samém počátku roku 1832 torzo Próza první historické povídky Viasil Viasilovič, později začleněné do Karlova tejna.
V dochovaném zlomku nejstaršího Máchova literárního zápisníku „Poznámky k básním" (Gedichte Anmerkungen) se z této doby zachovaly první zárodky tragédií Bratří a Boleslav. Výsledky další práce na první z těchto her, jakož i náběhy k truchlohře Král Fridrich jsou zaznamenány v druhém zápisníku, nazvaném Poznamenání. Ten už je zachován v úplnosti a obsahuje i zajímavé výpisky z četby (W. Scott, Herder).
Po porážce polského povstání Karel Hynek Mácha a jeho druzi hmotně podporovali revoluční polské emigranty, prchající přes Čechy do západní Evropy. Mácha se učil polsky a četl polské básníky.
V červnu vedl Karel Hynek Mácha společný studentský výlet na Karlštejn; zpívali přitom nedovolené písně, byli vyšetřováni a Karel Hynek Mácha potrestán karcerem.
V srpnu podnikli Karel Hynek Mácha a Hindl pěší cestu na Kokořín, Housku a Bezděz. Scenérie posledního z těchto hradů na KHM mocně zapůsobila; na sklonku roku se mu zjevila v otřesném snu, který si zaznamenal a později včlenil do Pouti krkonošské.
Ještě v srpnu pak navštívil Karel Hynek Mácha s V. Machem Benešov, pro ochotnické představení tam improvizoval proslov a hrál v představení Štěpánková Čecha a Němce. Při taneční zábavě poznal dívku, která ho silně zaujala, Marinku Stichovou z myslivny Želetínky u Benešova. Později ji ještě několikrát navštívil, jeho probouzející se láska však asi nenašla velké odezvy. Výrazem tohoto vztahu jsou Pomněnky zasázavské, řadící se k ohlasům lidové poezie, a snad také fragment veselohry Polesný. Této lásce možná předcházel ještě vztah k jiné dívce, kterou Karel Hynek Mácha podle Sabinova svědectví poznal v tanečních hodinách. Sabina zaznamenal také fragmenty z milostných dopisů (pocházejících z roku 1832 nebo 1833), stylizovaných značně literárně a romanticky. O jejich adresátce není známo nic bližšího.
Na podzim se Karel Hynek Mácha zapsal na právnickou fakultu. Práva tehdy studovalo více literárně orientovaných mladíků, o něco později např. K. J. Erben. Při množství jiných zájmů studoval Karel Hynek Mácha poměrně se zdarem a ke zkouškám se hlásil vždy mezi prvními, aby je měl odbyté a mohl se věnovat svému milovanému putování po Čechách. V době studií si snad Karel Hynek Mácha někdy přivydělával soukromými hodinami češtiny.

1833
Zápisník Básně Próza Seznámení s Lori

V lednu si Mácha založil svůj nejrozsáhlejší literární zápisník, nadepsaný Díla Karla Hynka Máchy, kam si více než dvě léta zaznamenával vlastní literární práce, obsáhlé výpisky z četby, bibliografické údaje, poznámky i kresby z cest aj.
V tomto roce si do něho zapsal obsáhlé texty z cestopisných časopisů, velké úseky z Goethova Fausta, W. Scotta, Slowackého aj. Jsou tu také poznámky, které se pravděpodobně vztahují k Máchovu vlastnímu kritickému článku Přehled nejnovější literatury české 1833, určenému pro německý časopis; není vyloučeno, že článek byl napsán a otištěn, nepodařilo se ho však objevit.
Na přelomu let 1832 a 1833 vytvořil Karel Hynek Mácha vlastenecké básně Přípis básní a Balada. Zejména druhá z nich kolovala mezi vlastenci v četných opisech. Z roku 1833 pocházejí mj. básně Těžkomyslnost (odlišná od stejnojmenné básně z minulého roku) s vášnivou apostrofou nicoty, Budoucí vlast (otištěna v časopisu Jindy a nyní v říjnu téhož roku), Umírající, V chrámu se zcela dosud neznámým, dramatickým prožitkem lásky k vlasti, a cyklus mistrných znělek, z nichž některých bylo později užito jako veršovaných vložek v povídce Marinka. Romantický konflikt snu a skutečnosti a neiluzívní pohled na tragičnost lidského údělu už tu nejsou smiřovány žádnou metafyzickou útěchou, podobně jako v Mnichu. Umělecky se Máchovy básně, naprostou většinou nepublikované, právě v této době povznesly vysoko nad všechno, co dosud česká obrozenecká lyrika vytvořila; zejména se z předchozích náznaků plně rozvinula hudebnost Máchova verše, založená na opakování hlásek.
Nadále pokračovalo nikdy nedovršené úsilí o drama Bratří. Z prózy vznikl Svět smyslný (součást pozdějšího diptychu Rozbroj světů), po cestě do Krkonoš pak snová vize Pouť krkonošská, krajní bod Máchova byronského nihilismu, charakteristicky pro KHM však změkčeného bolestným soucitem se vším hynoucím. — Kromě toho Mácha pracoval už od předchozího roku na koncepci, osnovách i jednotlivých úryvcích zamýšleného historického románového cyklu Kat, z něhož počátkem následujícího roku ukončil jedinou část: Křivoklad, otištěný vzápětí v Květech. Z roku 1833 asi pochází i fragment další historické prózy Klášter sázavský. — Pod vlivem Herloszsohnova politicko-satirického almanachu Mephistopheles, vydaného v Lipsku, — k této zakázané četbě se Karel Hynek Mácha a Sabina dostali v květnu — napsal někdy v zimě 1833 — 34 elegickou báseň v próze Návrat s patetickou apostrofou Prahy.
V květnu byl Karel Hynek Mácha na Křivoklátě. — V srpnu se Cesta do znovu vydali Karel Hynek Mácha a Hindl na pěší cestu; od Kokořína Krkonoš a Bezdězu — v tomto kraji se Mácha dověděl o příběhu otcovraha Hynka Schiffnera, jehož motivů využil v Máji — pokračovali přes Jičín a Radim, kde navštíví li smrtelně nemocného přítele Jana Beneše, až do Krkonoš a vystoupili na Sněžku. Tato cesta se Máchovi stala nesmírně významným inspiračním zdrojem.
Při zkouškách ochotnické herecké společnosti, vedené J. K. Tylem, se Karel Hynek Mácha v zimě 1833-34 seznámil s Lori, sedmnáctiletou dcerou knihaře Josefa Somka, který s celou rodinou pracoval v domácí výrobě ozdobných krabiček pro žižkovskou kapslovnu. Bydleli v Truhlářské ulici. Lori se stala Máchovou milenkou, Bylo to prostomyslné, milé děvče bez velkého rozhledu, vychované spíše německy než česky. Karel Hynek Mácha se k ní choval někdy dost pánovitě, později ji také hodné trápil záchvaty vášnivé, zároveň však i literárně stylizované žárlivosti.

1834
Próza Počátky Máje Lyrika Zápisník Cesty Divadlo

V první půli tohoto roku vrcholí a uzavírá se Máchova práce na některých prozaických dílech. Vedle Křivokladu a jeho politicky jinotajného Dosloví (román měl při otištění v Květech velký čtenářský úspěch) napsal a publikoval Obrazy ze života mého: tesknou básnickou prózu Večer na Bezdězu a povídku Marinka, v niž se zcela v duchu romantismu prostupuje vidina andělské dívky s bizarně malebnými, drsnými záběry ze života chudiny na Františku. Vedle řady jiných básní je v Marince jako Intermezzo začleněna i nejvýznamnější báseň tohoto období — Noc (Temná noci! Jasná noci!). V souvislosti s konfliktem mezi Tylovými Květy a konzervativnější Českou včelou F. L. Čelakovského (který v polemice využil i tiskové chyby v otisku Marinky) načrtl Karel Hynek Mácha nikdy nepublikovaný satirický zlomek Dudák; stejnému protivníku byla určena i satirická Řeč, napsaná asi už na počátku roku 1834.
V květnu připojil Karel Hynek Mácha k starší próze Svět zašlý fragment Světa smyslného; do konečné, zdaleka však neukončené podoby tak dospěl dvojdílný reflexívní celek Rozbroj světů. Podzimem 1834 se datují první náčrtky k Máji, zaznamenané především v novém literárním zápisníku, který si Karel Hynek Mácha vedl zároveň s velkým zápisníkem, o němž už víme. Z tohoto „Malého sešitu" se zachoval jediný list. V původní koncepci Máje Karel Hynek Mácha předpokládal scénu, v níž Vilémova milenka (zvaná ještě Miladou) přichází k zločincovým ostatkům na popraviště.
Lyrika z tohoto roku i let následujících se uchovala jedině v cizích opisech a za autorova života nebyla publikována; to ztěžuje značně datování. V posledních třech letech života Karel Hynek Mácha vytvořil nemnoho drobných básní, jsou to však jeho vrcholná díla — např. pregnantní balada v osmi verších Otec vzpomene rodině (1834), přírodní básně Měsíc stojí s zesinalou tváří, Plná lůna nad porostlou strání a V přírodě jak vše se jindy smálo, alegorická vize přimykající se k prozaickému Návratu Duše nesmrtelná, hořká životní bilance s narážkami na starší korespondenci V svět jsem vstoupil, zašifrovaná skladba Aniž křičte, že vám stavbu bořím se zednářskou symbolikou a s politickým obsahem, vyznání bolestného vlastenectví Hoj, byla noc! aj.
Z básní je v roce 1834 — kromě těch, jež byly začleněny do hudebně dramatické kompozice Marinky — publikováno jen pět ohlasových písní v lednových a říjnových Květech; ty byly ovšem dokončeny už před dvěma lety.
V Zápisníku jsou z roku 1834 opět četná excerpta o cizích zemích, výpisky z Mickiewicze a řady jiných polských básníků, opis dlouhé pasáže z Heinovy reportážní studie ze soudobého politického života v Anglii, věnovaný lordu Broughamovi. Je tu také překvapivě rozsáhlý soupis spatřených hradů, který svědčí o tom, kolik toho Karel Hynek Mácha po Čechách nachodil.
O svatodušních svátcích si Karel Hynek Mácha opět vyšel do mladoboleslavského kraje, navštívil E. Hindla a stanul u hrobu přítele Jana Beneše, který v lednu v Radimi zemřel. Pravděpodobně této cestě předchází jakýsi nesoulad s Lori, který vedl málem k rozchodu; je možné, že na tom měla podíl i Hynkova matka, která Lori neměla ráda. V srpnu se Karel Hynek Mácha s přítelem, pozdějším pražským primátorem A. Strobachem vypravil na svou nejdelší cestu, která v šesti týdnech přes Budějovice, Linec, Salcburk, Brenner a Treviso vedla až do Benátek, odtud po moři do Terstu a dále do Lublaně; zde se sešli a popili s básníkem Prešernem. Vraceli se přes Štýrský Hradec a Vídeň. Cesta byla vykonána pěšky a pochopitelně byla velice fyzicky náročná, Karel Hynek Mácha z ní literárně vytěžil heslovitě psaný Deník na cestě do Itálie, jinak se v tématech jeho děl projevila jen málo. Po neúspěšném pokusu z loňska se podařilo tentokrát Tylovu ochotnickému kroužku uskutečnit řadu českých představení — zprvu soukromých, později i veřejných — u Kajetánů na Malé Straně. Karel Hynek Mácha v nich hrál, vedle toho vystupoval i v českých představeních Stavovského divadla. Své Lori s ochotníky hrát nedovolil.

1835
Cikáni a Máj Palacký Cesty

Veřejná publikační činnost KHM v tomto roce opět poklesla na minimum; pouhých pět písní ze staré ohlasové zásoby, asi už dávno odevzdaných Tylovi pro Květy a otištěných tam v květnu a srpnu.
K ukončení však spějí dvě stěžejní díla, jimiž Karel Hynek Mácha mínil, podle vlastních slov, „hlučněji vystoupit", Cikáni a Máj. Román, o němž se autor předem zcela konkrétně dohodl s nakladatelem Neureuttrem, dostal časově přednost a byl ukončen v posledních měsících roku. Tento příběh velkých vášní, lásky a žárlivosti, a složitých zápletek s nezbytným snímáním masek v závěru, kdy z cikánských psanců se vyklubávají příslušníci šlechtických rodů, román zabarvený elegickou poezií cikánství a zasazený do dramatických přírodních scenérií v okolí Kokořína, proložený vysoce básnickými tesknými písněmi a groteskním žvástáním vojenského vysloužilce — nepropustil nakonec cenzor Zimmermann. Ten nebyl jinak vůči KHM nepřátelsky zaujat; poradil mu, aby s Cikány počkal a zatím vydal Máj. Na konci roku měl už Karel Hynek Mácha ze svého hlavního díla dokončeny tři zpěvy. Půjčil je do Kláštera Hindlovi a žádal od něho připomínky.
Dalším velikým dílem z této doby byl tzv. Deník z roku 1835, který nebyl určen k zveřejnění a dochoval se jen částečně. V každodenních krátkých, hutných zápisech Karel Hynek Mácha s přesností a ostrostí pohledu, který je s to vydobýt poezii z věcí samých (takové byly už dřívější jednotlivé záznamy v předchozích zápisnících, např. poznámka o lijavci na Dobytčím trhu z počátku roku 1833), zachycoval svá setkání, činnosti i úvahy, stručné záběry městských krajin, procházky Prahou v době slavnostní návštěvy císařovy, a ovšem i své styky s Lori; výčitky a záchvaty žárlivosti se tu střídají s erotikou: jediné, čím text okamžiky tělesné vášně zastírá, je šifra — slova sdělení však o nich mluví s drsnou otevřeností.
V Deníku zaznamenal ke dni 25. září i svůj rozhovor s Františkem Palackým, s nímž se náhodou sešel v knihkupectví Pospíšilových. Mluvilo se o básnické metodě KHM; z námitek Palackého i Máchovy odpovědi je zřejmý nesmiřitelný rozpor dvou názorů na podstatu básnictví. Karel Hynek Mácha přitom v ničem neustupuje před autoritou jednoho z čelných předáků českých.
V této době vyloučil hrabě Chotek ze sborníku českých literátů na počest císařovy návštěvy spolu s jinými i Máchovu báseň Na příchod krále, která byla psána na objednávku a výzvu právě Palackého. Tato báseň oslavovala spíš český národ než císaře, který tu byl ostatně ostentativně nazýván výlučně „králem".
O velikonocích chodili opět přátelé KHM, Kudrna, Strobach a Hindi po mladoboleslavském kraji. Navštívili přitom v Libuni básníka a kněze Antonína Marka. Vedle toho snad Karel Hynek Mácha a A. Šimák byli o vánocích v severních Čechách a dostali se až do Saské Kamenice. — Kde byl Karel Hynek Mácha toho roku o letních prázdninách, není známo.
Karel Hynek Mácha pokračoval v ochotnickém vystupování v Kajetánském a zejména Stavovském divadle. Ještě v listopadu obdržel od Tyla dvě role, ale už v témž nebo • následujícím měsíci došlo mezi ním a Tylem k roztržce, po níž Karel Hynek Mácha přestal v divadle vystupovat. Ustaly i jeho publikace v Tylových Květech.

1836
Výlet Duras Krkonoše Litoměřice Narození syna Nemoc a smrt

Někdy v únoru byla ukončena zbývající práce na Máji; je zajímavé, že shodou okolností takřka vzápětí otiskl Tyl svou báseň Zpěvcům, polemizující proti málo vlastenecké, subjektivní a pesimistické poezii. Po schválení cenzorem, jež bylo, můžeme-li věřit pozdnímu vyprávění, vymámeno švejkovským způsobem, připravoval Karel Hynek Mácha vydání Máje.
S knihkupci se nedohodl, a tak vydal Máj s podporou půjčky Hindlovy vlastním nákladem. První výtisky se objevily 23. dubna. Knížka, označená jako 1. svazek Spisů Karla Hynka Máchy, šla dobře na odbyt, na jejím rozprodávání měli podíl i venkovští přátelé a spolužáci. V květnu a červenci vyšly známé odmítavé kritiky v České včele (Tomíček) a Květech (Tyl). (Kritika Chmelenského byla otištěna až po Máchově smrti.) Vypráví se, že po uveřejnění první z nich Karel Hynek Mácha s jejím autorem Tomíčkem ve společnosti přátelsky rozprávěl a při rozchodu mu řekl útrpně: „Vy mi nerozumíte! Věřte mi, já vás lituju! Někdy v této době napsal Karel Hynek Mácha svůj poslední rozsáhlejší beletristický text, začátek zamýšlené obsáhlé historické povídky Valdice; chtěl ji vydat jako 2. svazek svých spisů.
25. 3. byl Karel Hynek Mácha na veselém studentském výletě, jehož se účastnilo 16 lidí; sám patřil k nejbouřlivějším účastníkům zábavy.
V té době bylo už zřejmé, že Lori bude mít dítě.
5. 5. zemřela Lořina matka a Karel Hynek Mácha přiměl svou milenku, aby nad její rakví přísahala, že jeho předpokládanému předchůdci se neoddala dobrovolně; během několika týdnů na Máchovo nové naléhání přiznala opak. Obdobná scéna přísahy se objevovala v literárních pracích Karel Hynek Mácha už od roku 1833.
Před prázdninami byl Karel Hynek Mácha se Strobachem, B. Trojanem a Riegrem na Tejrově, Žebráku a Točníku, pak sám odešel do Litoměřic; zde si už nyní zajistil místo koncipienta u advokáta Durase — byl to strýc básníkova známého A. P. Trojana. Na odchodu do Litoměřic Karel Hynek Mácha trval i později, i když by byl pravděpodobně dostal místo v Praze. 6. 8. po posledních zkouškách Absolutorium Karel Hynek Mácha získal absolutorium na právnické fakultě.
Asi v srpnu podnikl Karel Hynek Mácha druhou cestu do Krkonoš, svůj poslední studentský výlet po Čechách.
17. 9. odešel Karel Hynek Mácha pěšky z Prahy do Litoměřic, maje jmění 3 dvacetníky od rodičů; bylo dohodnuto, že po svatbě a narození dítěte přijede Lori za ním.
29. nebo 30. 9., zastaviv se cestou na dvou posvíceních, ohlásil se svému šéfovi; stal se Durasovým amanuensisem a praktikantem. V kanceláři pracoval svědomitě.
1. 10. se Lori Šomkové narodil Máchův syn Ludvík. Lori se pak na pokyn KHM přestěhovala k Hynkovým rodičům. 5. 10. Karel Hynek Mácha odjel do Prahy spatřit syna.
Kolem 10. 10. se s vlastencem Pflegerem Kopidlanským, novým litoměřickým známým, vypravil na vycházku na Milešovku; zde se na čas vyjasnila Máchova jinak prý trvale zachmuřená nálada.
15.—16. 10. pres noc běžel pěšky do Prahy, hnán starostmi o syna — dostal dopis, že onemocněl.
Kolem 20. 10. Karel Hynek Mácha poprvé musel zůstat doma na lůžku. V této době došla z Prahy po lodi Lořina výbava.
23. 10. při vycházce na Radobýl, kde chtěl přepracovat starou báseň Cesta z Čech, spatřil požár na litoměřickém předměstí a účastnil se hašení hořících stodol. Kromě podvrknuté nohy a celkového oslabení to nezanechalo přímých následků na Máchově zdraví. 24. 10. napsal obsáhlý soupis domácího vybavení, které má Lori s sebou přivézt.
28. 10. neměl dost peněz na jídlo, napsal opět list plný obav o Lořino zdraví a Ludvíkův život. Tyto starosti uklidnil bratrův dopis z 27. 10.; Michal tam vypráví o Ludvíčkovi a o tom, jak byli s Lori na faře. Stavěli se však také u Lořina otce, a zpráva o tom KHM na nejvyšší míru rozhořčila; výsledkem byl hněvivě panovačný dopis Lori z 2.11. Svatba už byla stanovena na 8.11.
29. 10. Naobědval se u Durase a pak v dobré náladě jel na komisi do Milešova „jako jenerál".
1.11. onemocněl průjmem, ale chodil dál do kanceláře; sehnal si jen nějaké koření a pilulky.
4.11. se mu v noci značně přitížilo.
5. 11. ráno žádal o lékaře. Ještě se šel omluvit do kanceláře, cestou zvracel a vrátil se domů. Dostal léky pro pocení, v místnosti bylo zima, a když domácí půjčili dříví a chtěli zatopit, naplnila se kouřem. V průběhu dne stále slábl. Večer dvakrát odmítl kněze, který ho chtěl vyzpovídat (kněz přesto učinil zápis, že umírajícího zaopatřil).
6.11. ke třetí hodině ráno zemřel.
8. 11. Michal Mácha přijel do Litoměřic právě na bratrův pohřeb. Druhý den napsal rodičům obšírnou zprávu o Hynkově nemoci a smrti.

Zdroj:
Z výboru Karel Hynek Mácha - Daleká pouť. Klub přátel poezie, Praha 1976



Připomínky k textu, prosím, poslat jako

Napište, prosím, připomínky do návštěvní knihy na hlavní stránce.



Stránka byla upravena programem  AceHTML Pro 5.06.1.Made with AceHTML 5 Pro.
WebPage created per programme  AceHTML Pro 5.06.1.

Copyright © 2010-2011 basne.webzdarma.cz. All rights reserved.