(The shelf of lyrics)
Polička plná básní a občas i poezie
|
Police lyriky (The shelf of lyrics) Polička plná básní a občas i poezie |
|
| Abecedně básně | Abecedně autoři |
Václav HraběDnes je to rokDen zapad do roka jak dukát do fontány a slunce za obzor inkoustem malovaný zapadlo do ticha Jen hvězdy bílé vrány krákají nad obilím něžné a horké hrany Myslím teď na Prahu Na roztřesené jíní luceren Na měsíc tak horečnatě žlutý Tak jako loni my dneska se loučí jiní Za rok ti pošlu lístek: Přijď! Večer u Reduty! Bude to jako dnes (Anebo jako loni) Kdekdo se usměje zamává za rekruty Kleknu si na dlažbu a sáhnu si jak voní Čas není vlastně zlý Je přísný spíš než krutý Noc padne do roka jak dukát do fontány A najdeš ve schránce můj lístek načmáraný |
13. června 1940 narozen v Příbrami; vyrůstá v rodinném domku v Lochovicích na Berounsku; otec Jan Hrabě (1899—1967) železniční dělník; matka Magdalena rozená Kalinová (1906—1982) pracovnice v zemědělství; starší sestra Jarmila
1954—1957 jedenáctiletá střední škola v Hořovicích; hodně čte, první literární pokusy; samouk na klarinet a saxofon, hraje s kamarády ve studentském tanečním orchestru a v Lochovicích zakládá se spolužákem J. Ernestem dixielandovou kapelu
1957 maturita; přijímací zkoušky na Vysokou školu pedagogickou
1957—1961 studia v Praze, obor český jazyk-dějepis; hraje na klarinet a saxofon, pravidelně s Dixie 24, příležitostně na jam-session v pražských klubech — Redutě, Olympiku, Pygmalionu, Klubu stavařů a v hostinci U Linkeho na Betlémském náměstí
1957 bydlí na koleji v Lazarské ulici
1959 podnájem na Národní třídě v rodině přítele Jozefa Rebce od podzimu opět pobyt na koleji v Lazarské ulici
1960 l. ročníková práce „Kompoziční rozvedení ideje a tématu v Lyrice lásky a života Antonína Sovy"; podnájem v Bráníku s přítelem Mirkem Jiráněm zima seznámení s budoucí ženou Olgou
1961 bydlí v podkrovní místnosti na Malostranském náměstí; doložena existence několika zralých básní (např. Infekce); ukončení studia na VŠP bez státních závěrečných zkoušek
1961—1963 základní vojenská služba; intenzívní tvorba, nejstarší objevená datace — 6. 12. 1961 (báseň Ukolébavka)
1962 únor svatba
ve vojenských časopisech publikuje první básně Kroky v noci (Zápisník 62/14) a Vzpomněl jsem si na tvé ruce (Čs. voják 62/18);
práce na hře Královna Margot (jediný rukopis později ztracen režisérem Waldemarem Sentem)
srpen narození syna Jana
podzim pobyt ve vojenské nemocnici
prosinec píše povídku Horečka (dat. 22. 12. 1962)
1963 publikovány básně Sny (Obrana lidu 63/18), Vojenská nemocnice (Čs. voják 63/10), Dnes je to rok (Čs. voják 63/18) červen II. ročníková práce „Lyrický hrdina v poezii Jiřího Šotoly", skládá státní závěrečné zkoušky na VŠP; v katalogu obrazů přítele Mikuláše Lubomírského otiskuje báseň Blues o malování
srpen návrat z vojny
nový byt v Jánské ulici na Malé Straně; všechny síly vkládá do literatury, opouští vlastní hudební produkce, nadále pozorně sleduje jazz; část básnické tvorby shrnuje do sbírky Blues pro bláznivou holku (není vyloučeno že již koncem vojny); odmítá umístěnku na pedagogické místo do Kraslic s nadějí získání pražského působiště
září pomocný dělník u PSO Praha
říjen—listopad Stavby silnic a železnic listopad—leden 1964 knihovník v Městské knihovně v Praze
1964 březen rozvod
květen—červenec vychovatel v internátě učňovské mládeže n. p. Průmstav Praha
léto stopem napříč republikou (20. 7.—2. 8.); pověřen redakcí Tváře, s níž úzce spolupracuje jako lektor,: napsat reportáž o Mezinárodním budovatelském táboře v Napajedlech a reportáž o autostopu; Český literární fond mu poskytuje čtrnáctidenní stipendium
srpen—říjen zaměstnán ve Viole; s Violou spjat již dříve spoluprací na komponovaných i autorských večerech; osvětlovač, člen umělecké rady i účinkující; odtud též reportáž Třicet a jedna noc obsahující báseň Voda načichlá nikotinem... (Tvář 64/7) říjen konečně nachází uplatnění ve studovaném oboru — zaměstnán jako zastupující učitel na ZDŠ v Praze 5, Nepomucká úl.; publikuje reportáž Cestou necestou a báseň Chvíle (Tvář 64/9—10); pověřen redakcí Tváře reportáží z 1. mezinárodního jazzového festivalu v Praze
prosinec v Repertoáru malé scény (64/12) tiskne báseň Jam-session s Františkem Gellnerem
1965 s přítelem J. Rebcem připravuje na léto cestu po jugoslávském vnitrozemí
únor spoluautor rozhovoru s A. Ginsbergem a reportáže z jeho vystoupení ve Viole pro Divoké víno (Interview s Allenem Ginsbergem a Allen Ginsberg v Praze — Machálek, Hrabě, Hess; Divoké víno 65/2)
5. března 1965 po příchodu domů kolem třetí hodiny ráno si jako obvykle přitápí plynovým sporákem, plamen jednoho hořáku uhasne a spící Václav Hrabě umírá na otravu kysličníkem uhelnatým.
